Prezidentští kandidáti většinově odmítají možnost, že by na Pražském hradě využili vyhlášení plošné amnestie. Milosti by chtěli udělovat v individuálních nebo humanitárních případech.

Sněmovní volby by v září vyhrálo hnutí ANO s 30,5 procenta hlasů, ODS by měla 16 procent, SPD by dostala 11,5 procenta a Piráti 11 procent. Pořadí na prvních čtyřech místech se nezměnilo, mírně vzrostla podpora pro ANO a klesla pro SPD. Do Sněmovny by neprošli lidovci. Vyplývá to z volebního modelu agentur Median. Podle ní u TOP 09, STAN a ČSSD nelze spolehlivě určit, zda by jejich podpora stačila na překonání pětiprocentní hranice potřebné pro vstup do Sněmovny.

Plat řadového poslance a senátora by mohl příští rok vzrůst o 11 600 korun na 102 400 korun měsíčně. Vyplývá to z výpočtu z předběžného údaje Českého statistického úřadu o průměrné hrubé měsíční nominální mzdě na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za loňský rok, od níž se platy vrcholných politiků odvíjí. Jejich odměny by podle něj se proti nynějšku zvýšily o zhruba 12,7 procenta. Plat prezidenta by příští rok mohl činit 341 200 korun, o 38 500 korun víc než teď.

Evropský parlament učinil jeden z posledních kroků na cestě EU k zavedení jednotného nabíjecího řešení pro chytré telefony, tablety a další přenosná zařízení. Europoslanci podle očekávání schválili finální verzi směrnice, podle níž budou muset výrobci od podzimu 2024 používat výhradně standard USB-C. Návrh se týká také laptopů, na které se však sjednocení nabíječek začne vztahovat až na konci roku 2026.

Většina prezidentských kandidátů by chtěla po svém případném zvolení hlavou státu zůstat dál ve svém bydlišti. Někteří ale připouštějí, že by to nešlo z bezpečnostních nebo pracovních důvodů. Další v anketě uvedli, že se touto otázkou dosud nezabývali a nepovažují ji za prioritní.

Včerejší pražské jednání prezidentů a premiérů evropských zemí ukázalo absolutní izolaci Ruska a jeho agresivní politiky vůči Ukrajině. Novinářům to večer řekl polský premiér Mateusz Morawiecki, podle něhož žádný z lídrů nehovořil o kompromisech s Moskvou. Šéf polské vlády rovněž prohlásil, že země Evropské unie musí ukázat jednotu a společně se co nejrychleji odstřihnout od energií z Ruska.

Cena školních obědů pro děti starší 15 let se od září zvedla proti loňsku až o čtyři koruny na průměrných 35,15 koruny. Vyplývá to z ankety, kterou udělal portál Jídelny.cz a do které se zapojilo 141 zařízení. Podle výsledků ankety nabízí patnáctiletým obědy v rozmezí 35 až 36 korun kolem 27 procent stravovacích zařízení. Nejmladší školáci se naobědvají většinou za 24 až 34 korun.

Vláda na svém dnešním jednání stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Na tiskové konferenci to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.

Vláda by chtěla zastropovat ceny elektřiny pro domácnosti a školy či nemocnice i garantovat ceny proudu pro veškerý průmysl. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi.

Města a obce v České republice budou muset kvůli cenám energií omezovat investice i běžný provoz, pokud vláda nepřijde s krizovým scénářem. Drtivé většině obcí končí se závěrem letošního roku smlouvy s fixovanými cenami energií, na příští rok tak nemají energie zajištěné. Novinářům to řekli zástupci Svazu měst a obcí České republiky (SMO ČR). Podle nich hrozí v nejhorším případě uzavírání mateřských nebo základních škol, omezování veřejných služeb a dopravní obslužnosti. Svaz vyzývá vládu k jednání, žádá stanovení krizového scénáře.