Olomucium #10 Punch!
Punč patří k vánocům stejně neodmyslitelně, jako léky na erekci či kloubní preparáty nabízené v každé reklamě labilním ufonem, nebo kapří reinkarnací Bohdalky. Jak je to s nimi ale ve skutečnosti? Šel jsem s játry na trh.
Jistěže mluvím o svátečním nápoji. Benefit výše zmíněných preparátů nemůžu díky dlouholetému užívání jinak, než kvitovat. Letošní vánoční trhy se nám oproti loňsku rozrostly nejen o novou lokalitu, ale i o atrakci. Bystřejším z Vás možná neuniklo rusko-olomoucké kolo tyčící se do výšky třiatřiceti metrů nad plochou tržnice. Takovou atrakci jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít a sotva se přede mnou otevřely dvířka kryté kabinky, už už jsem dělal, ne zrovna vítanou, společnost překvapené rodině.
Člověk se v té výšce neubrání přemýšlení, a tak jsem si trochu započítal. Jedna pětiminutovka za sto korun na kole, které pojme čtyřiaosmdesát lidí na jednu otočku to je... čtyřiaosmdesát krát dvanáct...jeden tisíc osm...jedna jde dál... Milion osm tisíc za deset hodin točení! Světští deklarují provoz po třiatřicet dní, čímž se dostáváme na úctyhodných (a jedním dechem dodávám, že zcela hypotetických) třiatřicet miliónů a nějaké drobné. Tomu já říkám šťastné a veselé!
O čem jsem to chtěl vlastně psát? O punčích? Tak snad příští týden. Teď jsem v jednom kole.
