GLOSA: USA ničí zavedená pravidla evropské veřejné podpory v Evropě
Evropská komise oznámila dočasné změny v politice veřejné podpory Evropské unie. Změny jsou reakcí na to, že Spojené státy upřednostňují svůj domácí průmysl a přitahují investice do Severní Ameriky prostřednictvím zákona o snižování inflace (Inflation Reduction Act – IRA) s jeho zelenými dotacemi ve výši téměř 400 miliard dolarů. Od přijetí tohoto zákona probíhá mezi EU, USA a Čínou závod o přilákání zelených investic. Nutno dodat, že již předtím USA i Čína svou subvenční politikou zvýhodňovaly své vlastní podniky a nějakou regulaci veřejné podpory vůbec neřešily.
Konkrétním příkladem těchto dotačních závodů je nedávné prohlášeni společnosti Volkswagen, největšího výrobce automobilů na kontinentu, o změně pořadí svých priorit ve prospěch vybudování severoamerické továrny na baterie před továrnou ve východní Evropě (kde je ve hře i Česká republika). Důvod? Odhaduje, že během pěti let by mohla získat 10 miliard dolarů na dotacích a daňových úlevách. Bruselem se začal šířit strach, že Evropa přijde o talenty a technologie na úkor svého severoamerického rivala. VW následně dovysvětlil, že výroba baterií pro americký trh nemění záměr vybudovat podobný závod i v Evropě.
V reakci na americký IRA Evropská komise předložila svůj vlastní Grean Deal Industrial Plan („průmyslový plán Green Deal“), v němž mimo jiné navrhuje výrazné zmírnění pravidel EU pro státní podporu, pokud jde o investice do zelených technologií. Nová evropská pravidla veřejné podpory umožňují členským státům EU poskytovat státní podporu na výrobní investice v odvětvích, která jsou pro ni zásadní pro přechod na nulovou čistou ekonomiku. Jedná se jednak o Dočasný krizový a transformační rámec, který nahrazuje minulé rámce, více zaměřené na řešení energetické krize, vyvolané ruskou agresí na Ukrajinu. Společně s ním bylo vydáno i revidované Nařízení EK o obecných blokových výjimkách (GBER). Odpovědí EU je tedy více ohýbat pravidla EU pro veřejnou podporu a umožnit členským státům platit, co je potřeba, aby konkurovaly americkým pobídkám.
Tímto krokem ale Komise vypustila hned několik džinů z láhve, které držela po mnoho desetiletí zašpuntované.
Zaprvé dochází k odklonu od ekonomického liberalismu k protekcionismu. Kritikům EU se to bude zdát podivné, ale minimálně pravidla hospodářské soutěže včetně kontroly dotací velmi pomáhala udržet konkurenci na jednotném vnitřním trhu. Z pružných pravidel veřejné podpory budou mít prospěch především největší členské státy EU jako Německo nebo Francie se značnou fiskální silou na úkor menších zemí, kam patří i Česká republika. V rámci tohoto změkčování evropských dotačních pravidel bude docházet nikoli pouze k dotačním závodům mezi kontinenty ale zároveň i k dotačním závodům mezi členskými státy.
Druhý džin - navýšení veřejné podpory s malou kontrolou nahrává vybrané skupině dominantních evropských hráčů, zpravidla pocházejících z největších zemí. To jde opět proti zájmům malých členských států. Proto není překvapením, že největšími fandy změkčování veřejné podpory jsou kromě zelených aktivistů i velká část korporátní Evropy.
Třetí džin z láhve spočívá v nově zaváděné veřejné podpoře přímo do výroby, sic s dovětkem, že podpora musí být zásadní pro přechod na nulovou čistou ekonomiku.. Až dosud veřejné financování směřovalo do oblasti výzkumu, aby inovativní začínající podniky a malé a střední podniky s omezenými zdroji měly možnost uvést produkt na trh ve velkém měřítku.
Tyto trendy povedou k oslabení hospodářské soutěže, zvýšení koncentrace trhu v rámci členských států i mezi nimi, posílení velkých korporací na úkor malých a středních podniků a k oslabení postavení malých členských států EU na vnitřním trhu, včetně postavení České republiky.
