Moravská filharmonie a Moravské divadlo: Není třeba se bát variant, které zatím neviděly světlo světa

V této chvíli probíhá důkladná a pečlivá analýza možných cest dalšího rozvoje Moravského divadla a Moravské filharmonie. Následovat bude oponentura expertů a pak teprve vzniknou obrysy variant, s nimiž se bude dále pracovat. Tyto varianty už bude možné nastudovat a podrobit připomínkám či kritice. Nyní je to jako kritika ještě nenamalovaného obrazu.

Po vzniku tohoto materiálu dojde k projednání se zástupci zaměstnanců obou institucí, s vedením města i Olomouckého kraje, se všemi olomouckými zastupiteli, s kulturní komisí – vše ještě před jakýmkoliv schvalovacím procesem.

Všechny rozpracované varianty, pro které bych zvedl ruku, jsou varianty se 2 orchestry, ať už ve dvou, či jen v rámci jedné instituce jako dvě organizační jednotky pod jedním hudebním ředitelem. Přestože někteří odborníci soudí, že by se měla „Moravská filharmonie” jmenovat jinak, aby byla atraktivnější v zahraničí (zdůrazňuji, že je a vždy byla řeč opravdu jen o názvu, nikoli o tělese jako takovém – jeho kvalita je ve středoevropském kontextu nezpochybnitelná), zůstávají ve všech variantách zachovány obě značky – Moravské divadlo i Moravská filharmonie. Moravská filharmonie si taktéž zaslouží vlastního šéfdirigenta.

Inspiraci najdeme v německojazyčném prostoru, kde existují velmi rozmanité modely fungování kulturních institucí. Mezi Německem a Rakouskem na jedné a Českem na druhé straně samozřejmě najdeme rozdíly, v mnohém jsou ale tyto země souměřitelné. Kromě historie i tradic jsou podobné např. i platy umělců vzhledem k průměru (mírně nad průměrnou mzdou, s velkými rozdíly napříč regiony).

Cílem celého procesu je a zůstane udržení kvalitního živého umění v Olomouci a poskytnutí možností pro jeho rozvoj, a to po pečlivých analýzách a diskusích včetně nastavení pravidel fungování a financování, abychom se i do budoucna vyvarovali tupých rozpočtových škrtů.