KOMENTÁŘ: Proč podpořím konsolidační balíček
Stát žije na dluh. Utrácí víc, než kolik má, a pokud s tím nic neuděláme, dopadne to s námi hodně špatně. Proto musíme jednat hned. To je ta nejstručnější a zcela pravdivá odpověď na provokativní nadpis mého dnešního zamyšlení.
Současná vláda převzala státní finance v hrozivém stavu. Pod záminkou covidu se ze státního rozpočtu stal pomyslný cedník, kterým prší veřejné zdroje všemi směry. Víme, že to ve skutečnosti bylo proto, aby si předchozí politická reprezentace naklonila lidi na svou stranu. A jsem vážně rád, že jí to nevyšlo. Nicméně nyní stojíme před rozvrácenými financemi, stále vysokou inflací a nemůžeme strkat hlavu do písku.
Pokud nic neuděláme, stát bude hospodařit s neuvěřitelnými schodky v rozpočtu. Jde o stovky miliard. Ty budeme muset stejně jednou zaplatit. Ročně jen na úrocích budeme platit přes 90 miliard korun a brzy to bude dokonce rovná stovka. To jsou ohromná čísla. Nic s tím nedělat, znamená hrát hru „po nás potopa“. A to opravdu nechci.
Proto se jako poslanec a člen rozpočtového výboru aktivně podílím na vyjednávání o konečné podobě celého balíčku. Stal jsem se jeho zpravodajem, což znamená, že je mým úkolem provést návrh legislativním procesem v Poslanecké sněmovně. Kompromis, o kterém se pořád ještě jedná, ale podle mého názoru naší zemi a jejímu hospodaření rozhodně pomůže.
Celý balíček stojí především na úsporách, na omezování výdajů státu. Obsahuje i změny daní, které chceme spravedlivě rozložit tak, aby dopad na lidi byl pokud možno co nejnižší. Například vůbec neomezuje sociální dávky, což se v minulosti opakovaně stávalo. Škrty jsou dvakrát vyšší, než jaké plánujeme nové výnosy. Zároveň mě těší, že jedním z efektů balíčku bude i tlak na snižování inflace. Ta bohužel zasahuje pracovité a zodpovědné, kteří si spořili na horší časy. A právě plýtvání a nafouknuté výdaje státu byly jedním z jejích hlavních spouštěčů.
Jsem zvědav, jak se při jednání o balíčku zachová opozice. Ví, že řešíme problémy, které oni způsobili. Mají ale příležitost pomoci s jejich řešením. V roli zpravodaje budu velmi pečlivě procházet každý pozměňovací návrh, který bude předložen. Po prvním čtení a „výkonech“ některých kolegů mám ovšem obavy, že namísto seriózní diskuze o nápravě rozpočtu se celá debata promění v nekonečné obstrukce bez špetky racionálního obsahu. Nevadí, jsme připraveni i na tuto situaci.
Při hlasování balíček samozřejmě podpořím. Nikdo z nás nemá radost z toho, že se musí dělat. Do Poslanecké sněmovny jsem ale nekandidoval proto, abych před odpovědností utíkal nebo se jí vyhýbal. Věřím, že to lidé chápou.
