Na Červenohorském sedle někdo jezdí i přes dvě stě za hodinu, říká koordinátor BESIPu Charouz

Automatické radary mají zklidnit provoz na klikaté horské komunikaci I/44, kde někteří řidiči a zejména motorkáři s oblibou překračují rychlost a riskují při předjíždění či v zatáčkách. „Stoprocentně to přinese nějaký efekt, já to vítám. Pokud to bude dobře vymyšlené a bude to umístěné na těch relativně dlouhých rovinkách, kterých je tam několik. Budou to vymýšlet odborníci a určitě se s tím nějak poperou. Motorkáři tam jezdí i výrazně přes dvě stě za hodinu. Při tom předjíždí auta a všechno, co jim stojí v cestě,“ uvažuje Miroslav Charouz.

Podle Ředitelství silnic a dálnic je předběžný odhad termínu instalace měřicích zařízení na Červenohorském sedle konec roku 2022. Na další motorkářskou sezonu se tak tento prvek zřejmě nezprovozní. „Myslel jsem, že to bude dříve. Je to pro mě trošku zklamání. Zaznamenal jsem, že tam nejezdí jen motorkáři, už se tam stahují i s rychlými auty, začíná se tam závodit i na čtyřech kolech. Lidé, co tam jedou s rodinou na výlet si nezaslouží, aby kolem nich lítaly auta dvě sta za hodinu. Čím dřív se tam bude měřit, tím líp,“ podotýká koordinátor Charouz.

Komplikaci nevidí odborník na otázky bezpečnosti silničního provozu ani v případné vymahatelnosti pokut na řidičích ze zahraničí, na místo rádi jezdí například motorkáři z Polska nebo Maďarska. „Až takový problém to podle mě není. Pokud by byla v místě i hlídka a jel by tam někdo s upravenou značkou, tak je to okamžitá přísná sankce a zákaz řízení. Pokud přijde do praxe také institut, že nezaplacená pokuta přejde při příští kontrole v odebrání registrační značky, tak to bude další účinný prostředek,“ říká Charouz a dodává: „Přinese to zejména preventivní účinek. Řekl bych, že 70 procent lidí, kteří tam jezdí, jsou normální chlapi, kluci, holky. Říznou si zatáčku, ale neriskují. Ale je tam i minorita, která tam jde závodit a vybouřit se.“

Dalším jevem, který trápí okolní přírodu a obyvatele nedalekých obcí jako jsou Kouty nad Desnou či Bělá pod Pradědem, je hluk silných motorů a upravených výfuků. „Motocykl, který jede na takový výkon, má většinou extrémní hlukový projev. To taky vadí obyvatelům v okolí, kteří jsou z toho zoufalí. Přes lesy to hrozně rezonuje. Má to dopad i na životní prostředí,“ zmiňuje Miroslav Charouz.

„Pokud chce někdo tyto parametry motocyklu využívat, není nic jednoduššího než si zajet na automotodrom a tam si v bezpečném prostředí dokázat, na co má,“ apeluje na závodníky z veřejných silnic Charouz.

Další možností, která by mohla v případě nehody přispět k záchraně motorkářů, je podle dopravní policie osazení svodidel s takzvanou spodní pásnicí. S tím souhlasí také zástupce oddělení BESIP. „Jsou tam klasická svodidla, která zastaví auto, aby neopustilo silnici. Dole je mezera, do které právě motorkář spadne, může se tam vklínit. Vím, že se o tom mluvilo, že by se to mělo do budoucna instalovat, v původním projektu to bohužel nebylo. Je to samozřejmě řešení, které může zvýšit bezpečnost,“ potvrzuje Miroslav Charouz.

Osudným místem se stalo Červenohorské sedlo na začátku října pro pětačtyřicetiletého motorkáře. „Ano, řidič spadl právě tímto způsobem pod svodidla v desáté zatáčce. Jel vysokou rychlostí a podklouzlo mu to. Bohužel to nepřežil,“ uvedl krajský koordinátor BESIPu.