Olomoucká nemocnice varuje před těžkými úrazy z koloběžek. Některým slečnám musíme doslova sešít obličej, říká lékař
Vážné úrazy uživatelů koloběžek a elektrokoloběžek řeší v první fázi záchranáři ze sanitek, horská služba či dokonce posádka letecké záchranné služby, poté se pacienti dostávají do péče zdravotníků v nemocnicích. Před nebezpečím varují také odborníci z Fakultní nemocnice Olomouc, kteří pomáhají lidem s léčbou komplikovaných následků riskantních jízd či nešťastných náhod.
Koloběžky a elektrokoloběžky jsou fenoménem několika posledních let. Jejich popularita však nemá jen pozitivní dopady. „Zatímco obchodníci, provozovatelé sdílených služeb nebo půjčoven sjezdových koloběžek si mnou ruce, chodci a řidiči motorových vozidel, kteří se musejí vyhýbat rychle jedoucím a tichým vozítkům, už tak šťastní nejsou. Samostatnou kapitolou jsou pak policisté a zdravotníci, kteří se stále častěji musejí potýkat s vážnými následky nehod koloběžkářů. Výjimkou nejsou ani lékaři z různých pracovišť Fakultní nemocnice Olomouc,“ říká mluvčí FN Olomouc Adam Fritscher.
Přestože si zdravotníci podobně jako policisté nevedou přesnou statistiku pro úrazy spojené s koloběžkami, jejich nárůst především v letních měsících je podle nich zjevný. „Poranění následkem pádu z koloběžky nebo elektrokoloběžky opravdu přibylo. Nejsou to jen koloběžky, ale i jiné samohyby s elektrickým pohonem. Jsou to méně stabilní vozítka než kola a mnohdy dosahují poměrně velkých rychlostí. Přesto na nich velká část jezdců neužívá přilby,“ diví se zástupce primáře Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc Hynek Fiala.
Právě na urgent přitom záchranná služba zraněné koloběžkáře přiváží. Po prvotním ošetření o pacienty pečují na dalších pracovištích olomoucké fakultní nemocnice, nejčastěji pak na Traumatologické klinice. „Jedná se o banality, ale také o velmi závažné úrazy. Nejčastěji jde o děti a mladé lidi od deseti do pětatřiceti let, ale mezi zraněnými jsou i senioři, kteří si ne vždy uvědomují své limity dané věkem, nadváhou a nízkou svalovou silou. Za nejvíce nebezpečné považuji sjezdové koloběžky, které jsou schopny vyvinout velkou rychlost a vysokou kinetickou energii. Důkazem budiž například nedávné dva vážné úrazy při sjezdu z Dlouhých strání. Následují elektrokoloběžky a nejméně rizikové jsou podle mě odrážecí koloběžky,“ domnívá se primář Traumatologické kliniky Radim Vinter. Právě na Dlouhé stráně či Ovčárnu u Pradědu v průběhu prázdnin letecká záchranná služba vzlétla k úrazům koloběžkářů hned několikrát, situací se na místě zabývají pravidelně i členové Horské služby. Pro ně tvoří pomoc při úrazech cyklistů a koloběžkářů význačnou část letní pracovní náplně.
Mladší lidé podle primáře olomoucké traumatologie nehody odnesou odřeninami, podvrtnutým kotníkem nebo zlomeninami, u starších bývají úrazy obvykle závažnější. Roste i počet úrazů hlavy a mozku a sdružených poranění následkem střetu s motorovým vozidlem. To potvrzuje v tiskové zprávě také přednosta Kliniky ústní, čelistní a obličejové chirurgie FN Olomouc Peter Tvrdý.
„S úrazy po nehodě na elektrokoloběžce se setkáváme stále častěji. Koloběžky mívají malá kolečka, která jsou extrémně citlivá na terénní nerovnosti. Riziko fatálních pádů v relativně velké rychlosti je tak velmi vysoké. Při takové nehodě lidé nestihnou pád ztlumit a dopadají na hlavu a přímo na obličej. A pak končí u nás, často se zlomeninami obličejových kostí, nebo devastujícím poraněním zubů. Nejsou výjimkou slečny, kterým musíme doslova sešít obličej,“ podotýká Peter Tvrdý.
V posledních dvou měsících bylo i několik úrazů z elektrokoloběžek natolik vážných, že zraněné hospitalizovali na Neurochirurgické klinice Fakultní nemocnice. „Byli u nás léčeni a operování pro poranění krční páteře po pádu nebo poranění mozku a obličejového skeletu,“ doplňuje primář kliniky David Krahulík.
Odborníci se shodují, že je třeba pro koloběžkáře nastavit jasná pravidla. Elektrokoloběžka, stejně jako koloběžka, je dosud legislativně považována za jízdní kolo, přestože má se způsobem jízdy na jízdním kole pramálo společného. „Široká dostupnost sdílených koloběžek ve městě, jízda po parku bez pravidel, bez helmy a bez chráničů a větší hustota provozu vedou logicky i k většímu počtu kolizí. Z vlastní zkušenosti musím říci, že ovládaní elektrokoloběžky je specifické. Malá kolečka, kolmá řídítka umožňující snadnou manévrovatelnost, silné brzdy a rychlost do 25 kilometrů v hodině - to je prostě pekelná kombinace,“ konstatuje Radim Vinter.
Odborník na bezpečnost v dopravě Miroslav Charouz vidí jako základ bezproblémového pohybu na koloběžkách a dalších dopravních prostředcích respekt k nastaveným normám, předpisům a zvyklostem. „Nejzásadnější problém koloběžkářů a cyklistů obecně je nedodržování pravidel. Naprostá většina jede cestou nejmenšího odporu. Není možné kličkovat mezi lidmi u Šantovky a podobně. Zbytečně to přilívá olej do ohně. Svoboda a rychlost asi převáží pocit zodpovědnosti. Nejde jen o zákon, ale i o elementární slušnost vůči ostatním. Velmi apeluji na to, aby si tito lidé uvědomili, že nejsou na komunikacích sami a dodržovali pravidla,“ zdůraznil před časem krajský koordinátor BESIP Miroslav Charouz.
