Vysochorychlostních železnic se jen tak nedočkáme. Co Česko brzdí?
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) upozornil, že Česko zatím nemá dostatečně připravené podmínky pro efektivní výstavbu vysokorychlostních tratí. Za hlavní problémy označil nevyřešené financování, chybějící dohody se sousedními státy a nedostatečně doložené přínosy celého projektu.
Minimální investiční náklady NKÚ odhaduje na 737 miliard Kč. Správa železnic podle úřadu vynaložila na přípravu projektu k 30. červnu 2025 celkem 5,6 miliardy Kč, zdroje pro samotnou výstavbu ale stanoveny nejsou; podnik navíc nemá dostatek vlastních prostředků a případné PPP projekty by se neobešly bez finanční účasti státu, která zatím nebyla zajištěna.
Další riziko vidí NKÚ v nesouladu plánovaných termínů. Zatímco trať Praha–Brno–Břeclav má být hotová do roku 2036, modernizace pražského železničního uzlu se předpokládá až v roce 2047. V době kontroly navíc nebyla platná žádná mezinárodní smlouva o novém přeshraničním spojení; české úseky se projektují až na 320 km/h, zatímco okolní státy počítají s rychlostí do 250 km/h.
Kontroloři prověřili 15 veřejných zakázek v hodnotě 2,5 miliardy Kč a u části z nich zjistili navýšení cen až o 126 %. Podle NKÚ k tomu přispěla změna zákona z roku 2023, která u nadlimitních sektorových zakázek zrušila třicetiprocentní limit pro navýšení ceny. Úřad také uvedl, že přínosy projektu, například úspora času, rozvoj regionů nebo přesun části nákladní dopravy na železnici, nejsou dostatečně prokázány.
