Jako multifunkční člověk působí František Fuka. V 80. letech programoval počítačové hry, jeho jméno je v posledních letech spojeno především s filmy a vším okolo. Během čtvrtstoletí sepsal tisíce recenzí na filmovou tvorbu, v minulosti patřil také k populárním rychlodabérům zápaďáckých filmů na VHS kazetách. Od 90. let překládá z angličtiny titulky k filmům konvenujícím jeho vkusu, například Skála, Star Wars a South Park. O filmové tvorbě i streamovacích službách se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.
Úterý, 1. listopadu 2022, 12:01
Odezva po zveřejnění snímku V síti ještě neutichla a režisér a dokumentarista Vít Klusák se chystá do kin s novým filmem. Velké nic ukazuje na jedné straně antivaxery, na druhé straně vyčerpané zdravotníky a nebo snahu uživit se jakoukoliv prací...
Pro čtenáře, kteří vás neznají. Kdo je František Fuka?
Řekl bych, že jsem relativně známý v jistých velmi specifických kruzích. Například mezi lidmi, kteří se v 80. letech zajímali o mikropočítače, nebo mezi lidmi, kteří se zajímají o specifické recenze specifických filmů nebo o filmové překlady. Ale pokud mě čtenáři neznají, o nic zásadního tím pravděpodobně nepřicházejí.
Více než čtvrtstoletí recenzujete filmy. Vzpomenete si na první recenzi?
Myslím, že jako první jsem publikoval recenzi na „Star Wars epizodu IV” v době, kdy u nás byla poprvé uvedena (tedy v roce 1991). Protože jsem do žádného časopisu tehdy nepsal a internet neexistoval, publikoval jsem ji na FidoNetu, což byl takový předchůdce internetu a e-mailu, ke kterému se připojovalo přes telefonní modem. Film jsem viděl už mnohokrát předtím na videu, ale recenzi jeho filmového uvedení jsem napsal především proto, že mě hrozně naštval jeho tehdejší český dabing.
Kolik recenzí máte na svém kontě? Dokážete to zhruba spočítat?
To je zajímavá otázka, o které jsem zatím nikdy nepřemýšlel. Teď jsem si ověřil, že od roku 2007, kdy vydávám recenze na vlastní doméně (a píšu jich více než předtím), jsem jich zde zveřejnil asi 2500. Takže by se dalo aproximovat, že od roku 1991 do dneška by jich ve všech médiích mohlo být dohromady asi tak 4000. Pravděpodobně.
Jak jste se k něčemu podobnému dostal?
Od raného dětství jsem měl rád kino a chodil jsem snad na všechny filmy, které u nás byly uváděny. Později jsem začal překládat pirátské videokazety a láska k filmům mi zůstala. Takže když se naskytla možnost o své názory na film se s někým podělit, rád jsem se jí chopil.
Kdybyste měl říct tři filmy, které si opakovaně rád pustíte, jaké by to byly?
Tuhle otázku dostávám často, a shodou okolností mám dlouhodobě připraveny přesně tři filmy, které jsou mými nejoblíbenějšími (ne nutně v tomto pořadí) a rád se jimi opakovaně kochám: „Příliš dokonalá podoba” („Dead Ringers”), „Hřiště snů” („Field of Dreams”) a „Ukradené Vánoce” (“Tim Burton’s The Nightmare Before Christmas”). Na všechny tři najdete „retro recenze” na mém blogu.
Patřil jste k populárním rychlodabérům filmů ještě v době VHS. Jak celý proces tehdy fungoval?
Úplně zpočátku to fungovalo tak, že jsem se podíval na film a pak jsem dostal magnetofon s mikrofonem a zvukem, na který jsem namluvil svůj rychlopřeklad (bez obrazu). Později jsem dostal zapůjčené dvoustopé video (tehdy velmi drahá záležitost), takže jsem mohl překládat dokonce s obrazem. Dostával jsem za to tehdy (ve druhé polovině 80. let) od pirátů 100 Kčs za jeden film.
Jak byste charakterizoval českou porevoluční filmovou scénu?
Mám z ní rozporuplné pocity. Těsně po revoluci mi přišly české filmy veskrze hrozné. Později se kvalita zvedla. A dnes se většina českých filmů zařadí do jedné ze dvou škatulek: „Nenáročná komedie” nebo „Psychodrama, ve kterém jsou všichni v hajzlu a chtějí se zabít, včetně diváka”. Když se objeví film, který nepatří do jedné z těchto dvou škatulek, je to pro mě svátek. Bohužel, českých filmů je tolik, že mi některé kvalitní z nich mohou „proklouznout mezi prsty” a nikdy je neuvidím, protože se mylně domnívám, že spadají do jedné z těchto škatulek.
Pociťujete v dnešní hollywoodské tvorbě větší snahu o korektnější přístup k citlivějším tématům, než tomu bylo v minulosti, řekněme v minulém tisíciletí?
Tuto snahu pociťuji, a je jen logické, že se projevuje v hollywoodské tvorbě, protože se projevuje v celé současné společnosti (a v USA především). Osobně se mi ale stýská po době, kdy byl menší problém natáčet urážlivé filmy a humor se měřil jen tím, jestli mi přijde, nebo nepřijde vtipný - ne tím, kdo se jím cítí uražený.
Čtvrtek, 22. září 2022, 12:06
Rapper, režisér, scénárista, herní vývojář a hudebník. To je Martin Pohl známý také jako Marty vystupující pod pseudonymem Řezník. Pod čím je rodák z Rumburku podepsán, toho jsou plná média. Nejinak tomu bylo po představení zatím posledního kousku,...
Pro filmové distributory překládáte titulky z angličtiny. Jsou případy, kdy si vy osobně zapnete raději film s českým dabingem než s titulky?
Velmi zřídka. Především když dostanu chuť na staré filmy, na kterých jsem vyrůstal v českých kinech a dosud si pamatuji jejich tehdejší dabing. Tedy například francouzské a italské bláznivé komedie ze 70. a 80. let (pokud se dochoval jejich tehdejší dabing).
Změnil filmovou scénu nástup streamovacích platforem?
Ano, velmi zásadně a v téměř všech ohledech. A ještě ji změní. Jsem přesvědčen, že časem se filmoví fanoušci Woodyho Allena nebo Jima Jarmusche ještě radikálněji oddělí od fanoušků Avengers a Star Wars a budou konzumovat své oblíbené filmy zcela odlišným způsobem.
Jaké změny můžeme ještě čekat? Dá se očekávat, že se stane do budoucna prioritou natáčení snímků pro streamovací platformy, které ještě více vytlačí kina? Není to tak už nyní v určitých ohledech?
Natáčení pro streamovací platformy má svá specifika a konzumace filmů na streamovacích platformách také. Rozmach těchto služeb ukazuje, že mají přinejmenším komerční smysl a budou tu s námi nadále. Což mě osobně činí poněkud zasmušilým, protože se mi filmy natočené pro streamovací platformy většinou nelíbí, a to včetně filmů, které pro ně natáčejí mí oblíbení filmoví tvůrci (např. David Fincher, Robert Zemeckis).
Do kin před nedávnem přišlo pokračování snímku Avatar. „Jednička“ v roce 2009 přinesla novou technologii 3D a nabídla divákům novou dimenzi zážitku ze sledování filmu. Jaké je pokračování?
Dovolil bych si vás opravit: První Avatar nepřinesl „novou technologii”, jen dovedl k dokonalosti různé tehdy existující technologie, protože Cameron je perfekcionista, maniak a měl dost peněz. A totéž teď dokázalo pokračování. Opět jsem nadšen z jeho technických a řemeslných aspektů a opět mě zápletka a herecké výkony nechávají poněkud chladnými. Osobně je mi líto, že Cameron věnoval 13 let svého života „Avataru”, místo aby natočil nové pokračování „Vetřelců” a „Terminátora”, a zabránil tak úpadku těchto filmových sérií.
Co je podle vás nejlepším filmovým počinem roku 2022?
Pravděpodobně film Baze Luhrmanna „Elvis”, ale znovu bych ho v dohledné době vidět nechtěl. Myslím, že v roce 2022 nevznikl žádný film, ze kterého bych byl ohromen (v kladném slova smyslu).
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
