Ústní maturity z češtiny nezrušil covid, ale lidé neschopní myslet

Všichni studenti, kteří si zvolili ty obory, které jsem učil nebo učím, mají společné, že maturovali. Maturovali na střední škole. Maturovali z češtiny. Přiznám se, že jsem už velice těžko trávil, když vznikly tzv. didaktické testy z češtiny. To je věc, která podle mě zkoušejícímu nic nedokazuje o tom, jak člověk češtinu umí, jak ji umí používat, a už vůbec jaký k ní má vztah. Jsou to testy jako v autoškole. Když si jich uděláte dost předem, máte velkou šanci, že projdete u toho ostrého. Naučili jste se totiž odpovídat na otázky pokládané určitým způsobem. Ale chlácholil jsem se tím, že vztah k mateřskému jazyku a literatuře se prokáže u zkoušky ústní, pokud se z ní tedy záměrně neudělá fraška, kterou zvládne každý, koho před dotyčnou střední školou nepřejede auto. A teď je tahle část dobrovolná, rozuměj zrušená.

Jsem hluboce přesvědčený, že smyslem studia na střední škole by nemělo být jen získávání vědomostí, i když je důležité, protože vědomosti jsou účinná taktická zbraň. Smyslem by mělo být studenty nadchnout pro nějaký předmět, chcete-li obor. Nasměrovat k tomu, co jim připadá zajímavé, v čem si připadají silní a čemu by se chtěli v budoucnu věnovat. Jsou-li to vědy exaktní nebo humanitní, je jedno. Každý má předpoklady k něčemu jinému.

Jágrmánie zachvátila Přerov, sváteční fandové se chystají na hokej

Úterý, 6. února 2018, 20:30HokejPřerovsko

Už ve středu 7. února hrají hokejisté HC ZUBR Přerov doma proti kladenským Rytířům. Za Kladno by měl v Přerově naskočit i Jaromír Jágr, který nedávno skončil v Calgary Flames. Tahle senzační zpráva pobláznila Přerov.

Ale čeština není jen humanitní vědou, kterou si můžou studenti vybrat ke studiu. Čeština má ve vzdělávání královskou úlohu. Jednak proto, že myslíme v pojmech, v jazyce, a zejména proto, že je to jazyk mateřský – nejlíp tedy myslíme v něm. I jiní učitelé, než jsou češtináři, ho mají používat k tomu, aby působili na studenty tak, jak jsem uvedl výš.

Co to znamená, že je čeština náš mateřský jazyk? Mimo jiné to, že reprezentuje naši zemi, díky jazyku víme každou minutu, že jsme Češi. Je to naše kultura, jedinečnost, vědomí, že někam patříme, které nám nikdo nevezme. Pokud si je nevezmeme sami. A že to s oblibou děláme, bohužel. Třeba takové Finsko, ač rozlohou větší, má asi polovinu obyvatel než Česko. Jde tedy o polovinu uživatelů mateřského jazyka, finštiny, která je navíc jazykem v Evropě specifickým. A viděli jste, co mají finští hokejisté na dresech? Suomi. Díky tomu skoro každý ví, jak se finsky řekne Finsko. Ale nejen to, je to mimo jiné projev sebevědomí národa a vztahu k tomu, co je mu drahé – mateřskému jazyku. Na český dresech máme v lepším případě Czechia, v horším Czech Republic. Nerad to říkám, ale česky není ani jedno. Tipuju, že finští studenti nejen chodí i teď do školy (za podmínek, které brání šíření viru), ale kdyby museli mít nějaké úpravy v maturitách, nebylo by to na úkor mateřského jazyka.

Středoškoláci tedy nebudou muset dělat ústní maturitu z češtiny, tj. ze svého mateřského jazyka. To skousnout nedokážu. Proč zrovna češtinu? Mám tomu rozumět tak, že jen nejsnáz obětovatelná? Nejmíň důležitá? A jak přesně se existence viru podepsala na tom, že se studenti nemůžou připravit právě na ústní zkoušku ze svého mateřského jazyka? Oni nemůžou číst knihy? Nebo se nemůžou dívat na inscenace, filmy, poslouchat audioknihy? Nedokážou se zeptat svého vyučujícího v online hodině, kam patří Neruda a jestli byl víc básník nebo novinář? On jim virus nějak brání dělat si čtenářský deník, předkládat ho pro mě a za mě vyučujícímu ke konzultaci, aby z něj pak mohli u ústní maturity z českého jazyka vycházet? Navíc, jak si dobře vzpomínám, většina učení a přípravy na mou maturitu v době nepandemické byla stejně jen a jen na mně.

Ano, opodstatnění k úpravám vidím u maturit, které jsou odborné a vyžadují praxi. Nezávidím pedagogům, kteří to budou muset nějakým způsobem vyřešit, a držím jim palce, aby to zvládli co nejlíp, protože tuším, že ani jim se to nelíbí.

Co mě ale nejvíc trápí, je fakt, že v téhle zemi se to už nikdy nemusí vrátit zpět. Někdo mocný (nikoliv nutně vzdělaný) usoudí, že se v pandemii ukázalo, že čeština je vlastně zbytečná pro většinu maturantů. Ona je totiž dost těžká a dál už ji vlastně potřebovat nebudou, pokud nepůjdou studovat humanitní obor. Tak určitěěěě! Proč by měli Češi s maturitou umět česky? Proč by vůbec měli Češi umět česky, no ne? A proč by měli vědět něco o svém jazyce a o literatuře v něm napsané? To jsou jen zbytečné znalosti. V životě je k ničemu nepoužijou (rozuměj k vydělávání peněz, k pohodlnému životu). Znalosti jsou teď v nemilosti. V kurzu je kritické myšlení a schopnost orientovat se v přehršli informací. Omlouvám se, že zklamu odpůrce nabývání vědomostí, ale tohle všechno bez znalostí nepůjde. Když chceme kriticky myslet, a jsem všemi deseti pro, potřebujeme jazyk. A když nemám nic na harddisku, ani seberychlejší RAM mě nespasí, protože nemá s čím pracovat. Například fakt, že žáci a studenti už rok a půl nechodí do školy (jako jedni z mála v Evropě), aby se v chodu udržely montovny, neukazuje na schopnost naší vlády kriticky myslet.

Jistě, maturita z mateřštiny má i silný symbolický význam. Ten, zdá se, chápou v jiných zemích líp, než ho chápeme my. Nám Čechům je z důvodů, které stále nedokážu pochopit, čeština v mnoha případech totálně fuk. Mnozí Češi neskrývají, že umějí líp anglicky než česky, nemálo se jich tím chlubí.

V poslední době nám vládní garnitura dennodenně předvádí, co v praxi znamená neumět si vážit práce kohokoliv jiného. Ale děláme to všichni, když si nevážíme svého mateřského jazyka, když odmítáme učit se ho pořádně a učit se o něm. Kdysi tady dalo dost lidem dost velkou práci, aby vůbec byl. Rezignací na mateřský jazyk a všechno, co k němu patří, ztrácíme sebe. Babička ve stejnojmenném díle Boženy Němcové říká, když „panstvo“ odmítne na uvítanou chléb a sůl, že kdo se nesrovná s chlebem, nesrovná se s lidmi. Kdybych si troufnul klasičku parafrázovat, řekl bych, že kdo se nesrovná s mateřštinou, tomu se stane totéž.