Patří mezi jednu z dominant Olomouce, ale víme o něm dost? Na mysli mám Olomoucký orloj, jednu z památek odrážející v sobě historii města od temného středověku až po dělnickou současnost. Pojďme se podívat na příběh radničního orloje.
Procházíme kolem Olomouckého orloje a ani nás nenapadne, kolik historických událostí orloj přečkal.
Orloj byl několikrát přestavěn, nově vyzdoben, opraven. Každý takový zásah do díla v sobě nesl znaky doby, ve které se upravoval. Na jeho historii si můžeme ukázat velkou část klíčových událostí českých dějin. Ale začneme popořadě.
Olomoucký orloj se nachází na severní stěně radnice na Horním náměstí. Postaven měl být v roce 1474 při druhé přestavbě radnice. Původní tvůrce orloje není znám, ale váže se k němu pověst, že měl být oslepen, aby nemohl udělat podobné dílo v jiném městě. Že by se tato pověst vázala ke všem orlojům? Je to jen pověst, původem z Německa, stejný příběh se vyprávěl o orloji v Norimberce, takže do Olomouce se pověst jen okopírovala, stejně jako do Prahy. Mimochodem Staroměstský orloj je starší než Olomoucký jen o 64 let.
Možná by se ještě slušelo říct, co že to vlastně ten orloj je. Orloj je spojení mechanických hodin a astrolábu. Astroláb zajišťuje grafické znázornění hvězdné oblohy a poloh některých hvězd či planet. Orloj je tedy astroláb vyrobený pro jedno konkrétní místo, poháněný hodinovým strojkem a obohacený o samotné hodiny. Pro zajímavost, první orloj byl sestaven roku 1360 v Padově doktorem a hodinářem Giovannim Dondim.
Olomoucký orloj byl v průběhu času neustále vylepšován a opravován, jedné z oprav se ujal astronom Paulus Fabricius, které měl roku 1573 obohatit orloj o zvonkohru, která měla hrát luteránskou píseň Martina Luthera „Erhalt uns Herr bei deinem Wort“.
Jak se postupně Olomouc katolizovala, protestanská píseň začala být trnem v oku olomouckým duchovním.
Fabricius pro orloj vyrobil také novou základní desku a planisféru o průměru 146 cm. Fabriciův astroláb tedy ukazoval ekliptiku, rovník, obratníky a polohy 22 nejjasnějších hvězd plus hvězdokupu Plejády.
Jak šel čas, měnilo se i estetické cítění lidí a trendy v architektuře. Orloj si tedy vyzkoušel hned několik kabátů. V roce 1661 se úpravy orloje ujal jezuita Antonín Gerhard, ten na orloj přidal pohyblivé andělíčky a mnohé biblické výjevy, sv. Václava a sv. Jiří, Tři krále a dokonce i císaře Leopolda I.
Roku 1746 se gotický kabátek vyměnil za barokní a na orloji přibyla podoba Marie Terezie.
V roce 1898, byla Fabriciova geocentrická deska vyměněna. Převezena byla i s planisfériem do městského muzea a nahrazena byla deskou heliocentrickou. Společně s novou deskou byl vyměněn i hodinový stroj.
Vlastenecké tendence zasáhly orloj roku 1926, nové výzdobě dominovala alegorie Moravy. Nápisy v němčině nahradily nápisy české. Zvonkohra přestala hrát německy a začala hrát píseň Kde domov můj.
Poslední úpravou prošel orloj pod taktovkou Karla Svolinského. Úpravu dokončil roku 1955. Barokní prvky, které poškodilo ostřelování radnice v roce 1945, nahradil malířskou výzdobou ve stylu socialistického realismu. Proto dnes orloj potkáváme v hanáckém budovatelském převlečku. Dříve na orloji bylo i datum narození J. V. Stalina. Internacionála ale zvonkohru neovládla a tak můžete od radnice slyšet tři hanácké písně, které sedí k hanácké výzdobě orloje. A nenesou v sobě žádnou vazbu na dělnickou výzdobu, kterou by zajišťovala Internacionála.
Tak se někdy zastavte a pořádně si prohlédněte, jak se věci mění. Jak současnost dokáže pohřbít historii, jen za cenu myšlenky.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
