Člověk každý den prochází městem a míjí domy, které ve svých zdech ukrývají jedinečné příběhy. Pojďme se podívat na několik míst, která jsou zajímavá buď pro svou historii nebo pro to, kdo v nich kdysi dávno pobýval.
První dům je známý díky muži, který se tam narodil, byl to vídeňský operetní skladatel Leo Fall (1873-1925). Narodil se v domě v ulici Denisova 35, vedle baru Rytmus.
Masné krámy mají bohatou historii, dnes patří k jednomu z nejstarších domů na Dolním náměstí. V domě dříve sídlili řezníci, po obou stranách pasáže bylo rozeseto asi čtyřicet prodejních kójí. V 18. století se budově přistavěla dvě poschodí a roku 1770, zde bylo vybudováno Královské městské lidové divadlo. Název zní vznešeně, ale tak královské divadlo to nebylo. Jelikož mělo divadlo přízemí a dvě řady lóží nad sebou a podlaha byla vyrobena z jednoduchých latěk, často se stávalo, že na diváky v přízemí a v prostřední lóži padalo bahno a špína z vyšších pater. Divadlo fungovalo až do roku 1830. Dnešní podoba Masných krámů je novorenesanční z druhé poloviny 19. století.
Renesanční Hauenschildův palác se nachází na Dolním náměstí. Budovu postavila rodina obchodníka s vínem v roce 1583. V přízemí se nacházel hostinec U Černého orla. V domě se hrálo také divadlo, první patro se přestavělo na divadelní sál, herci měli možnost se ubytovat nad sálem. Asi největší zajímavostí je, že se tu roku 1767 ubytoval salcburský kapelník Leopold Mozart se svou manželkou, dcerou a jedenáctiletým synem Wolfgangem Amadeem.
Geniální dítě zde napsalo svojí Olomouckou symfonii.
Znáte polního maršálka Josefa Václava Antonína Františka Karla hraběte Radeckého z Radče? Tak ten bydlel v Olomouci v letech 1829-1831, Radecký pobýval v Edelmannově paláci, který můžete najít na Horním náměstí. Za povšimnutí stojí dvě řady kamenný reliéfů s biblickými motivy, které jsou umístěny ve dvou patrech na fasádě domu.
Hrnčířská 38 v sobě má nádech tajemna. Dům byl prý dlouhou dobu ve správě městských katů. Dnes už po katovně najdeme jen základy, protože v roce 1860 umírá poslední olomoucký mistr popravčí Antonín Hořínek a jeho vdova roku 1866 katovnu prodává. Dům byl poté zbořen a začleněn do areálu továrny na kotle.
Úzké domy v Olomouci? Ztracená ulice se může pyšnit domem č.p. 335 z roku 1710, který má v nejužším místě šířku jen 290 centimetrů, je to tedy jeden z nejužších domů v ČR.
Na závěr si dáme ještě takovou třešničku na dortu a tím je upírský hrob. Upírský hrob se našel v Tereziánské zbrojnici. Hrobu se říká upírský, protože kostra v něm byla zatížena velkým kamenem, aby se upír nemohl vrátit k životu. Archeologové se domnívají, že nejde o upírský pohřeb, ale že se kamen propadl do hrobu a předtím sloužil jako náhrobek. Proč by byl náhrobek jen neopracovaný kámen? Kdo ví. Olomoucký upír?
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
