Maturita, přijímačky na střední školu nebo náročná látka ve škole. To všechno pro některé děti bývají obtížné překážky. Jakub Rakušan ale ví, jak je překonat co nejlépe! Před čtyřmi lety v Olomouci založil Školu Populo, toho času Etiam, a společně se svými lektory doučuje žáky i studenty po celé České republice.
Prvotní impuls k založení školy přišel ještě v bývalém zaměstnání. „Kolegyně tehdy často pracovala asi o hodinu a půl déle, aby doučovala jednoho kluka na Horním Lánu. Přišlo mi to nesmyslné, jela tak daleko, pak látku vysvětlovala u stolu v kuchyni, přes rameno jim div nekoukala jeho babička,“ vysvětluje s trochou nadsázky dvaatřicetiletý Rakušan. „Ty podmínky prostě nebyly vhodné. Navrhnul jsem jí proto, jestli by nebylo lepší, kdyby přímo v centru fungovalo jedno místo, kde by se lektoři mohli scházet a doučovat naráz,“ přiznává, že původní záměr spočíval především v ulehčení práce lektorům.
Vznikla tak Škola Etiam. „Před čtyřmi lety jsme otevřeli malinkou kancelář o třech stolech. Ta se postupem času rozrůstala, občas jsem musel dokonce sedět a pracovat na schodech,“ vzpomíná. „Časem jsme však zjistili, že název Etiam byl zaregistrovaný pod ochrannou známkou někde ve Francii. Hledal jsem tak něco jiného, chtěl jsem, aby jméno bylo co nejjednodušší, bez zbytečných háčků a čárek. Pak mě napadlo Populo, což v překladu znamená lidé. Význam by tak měl symbolizovat školu pro lidi,“ vysvětluje.
Stále častěji přicházely pozitivní ohlasy a poptávka po doučování se zvyšovala. Z malé kanceláře tak postupně vznikala škola, která nyní působí v téměř třiceti městech po celé zemi. Její pobočku najdete v samotných centrech Olomouce, Brna, Ostravy a Prahy, ve zbytku měst doučuje v knihovnách nebo u klientů doma. „Do budoucna plánujeme rozšíření poboček do Liberce, Hradce Králové, Českých Budějovic, Pardubic a Plzně. Potřebujeme si zde však nejprve vybudovat klientelu, pak otevření pobočky bude mnohem jednodušší,“ vysvětluje Rakušan.
Lektoři i děti mají na jednotlivých pobočkách svou pomyslnou základnu, kam se mohou kdykoliv vracet a najdou tam vždy zázemí. Není problém si zde kromě doučování dodělat úkoly, k dispozici tu mají i kuchyňku, ve které na děti po příchodu čeká svačina na posilněnou. „Nejdůležitější je, aby se u nás lektoři i žáci cítili dobře. Klienti s námi občas i zůstávají, přijdou v šesté třídě a jsou u nás třeba do maturity,“ přiznává s úsměvem.
Kromě toho je Škola Populo výjimečná především svým zaměřením na individuální výuku. Lektor v době doučování věnuje pozornost vždy a pouze jednomu dítěti. „Jsem naprostý zastánce individuálního přístupu. Už jen když jsou žáci dva, tak jeden je například extrovert a druhý introvert, každý má jiné tempo práce, nebo se třeba stydí před tím druhým na něco zeptat. Každému lektorovi se proto snažíme vybrat žáka co možná nejvhodněji, aby si spolu rozuměli. Samozřejmě často záleží na požadavcích rodičů, dáme jim pár lektorů na výběr, ale většinou už podle rozhovoru s nimi poznáme, co očekávají,“ říká.
Specifický je i systém, na kterém je škola postavena. „Chceme, aby organizace byla co nejlepší. Zakládáme si hlavně na informovanosti rodičů, žáků i lektorů. Každému z nich vždy den před výukou přijde textová zpráva, že se hodina koná, popřípadě že se změnila a jak. Zprávu s hodnocením pak posíláme rodičům i po jejím skončení, aby věděli, co se probíralo a jak si jejich dítě vedlo. Po každých pěti lekcích lektor navíc píše osobnější hodnocení adresované přímo pro rodiče, kde zmiňuje, jak se žák chová, jak spolupracuje a na čem s ním musí zapracovat“ sděluje. Kromě scházení se přímo na pobočce je možné i doučování online na dálku, a to díky speciálnímu zařízení, které si ve škole klienti mohou zapůjčit.
Také hodnocení používá škola netradiční. „Každou lekci hodnotíme individuálně. Dříve jsme používali klasické známky jako ve škole. Pak se ale stávalo, že se lektor s žákem hodně skamarádil a nechtěl mu nějak uškodit, tak mu dával samé jedničky, i když tomu jeho znalosti zrovna neodpovídaly. Rodiče se pak divili, že jejich potomek má ve škole trojku a u nás jedničku. Teď už hodnotíme písmeny, přičemž každé známkuje spolupráci dítěte v hodině. A stojí například pro spolupráci nadstandardní, D pak znamená unavený,“ popisuje.
Lektorů, kteří jsou především z řad studentů, po republice působí na sedm stovek a ročně odučí na šedesát tisíc hodin. „Když se u nás chce stát člověk lektorem, stačí vyplnit kontaktní formulář na webových stránkách nebo poslat email se životopisem. Když ale přijde osobně, je to úplně nejlepší. Čeká ho pak vstupní test, abychom věděli, jak je na tom s vědomostmi. Taky nás zajímá, jaké zkušenosti s doučováním má a pokud je to student, tak jakou školu studuje. Minimální věková hranice je 18 let. Ze všeho nejvíc jde ale o lektorovu osobnost, protože se musí co možná nejvíc sžít s jeho žákem. Cílem je, aby pro něj nebyl typický učitel, ale spíš parťák,“ říká.
Plánů do budoucna má Jakub Rakušan mnoho. „Kromě nových poboček v České republice od ledna plánujeme rozšíření našich služeb po celém Slovensku. Pokud to bude fungovat, rádi bychom expandovali i do jiných zemí. Můj hlavní cíl je ale založit základní školy, které by byly pouze individuální. Samozřejmě je tam spousta překážek, mám ale pár nápadů, jak je vyřešit. Třeba bych zachoval principy, které se děti učí už v mateřské škole, kde jsou obvykle všechny ročníky dohromady. To bych chtěl převést právě do škol, například že by deváťák učil páťáka,“ uzavírá svou vizí Rakušan.