Přemýšlíte, kam si vyjet a udělat si pěkný výlet? Navštívil jsem Krakov, který se nachází zhruba dvě hodiny cesty od hranic a rozhodně to stálo za to. Toto druhé největší polské město si oblíbíte hned, když do něj přijedete. Prostě má své kouzlo.
Budík nařízený na nelidských 3:45. Sbalit si pár věcí do baťohu a vydat se směr olomoucké vlakové nádraží. Cesta do Krakova pro mě vede přes Brno, odkud mi jede autobus polské společnosti. Až na (obvyklé) problémy v podobě kolon na D1 cesta probíhá bez problémů, a po poledni už jsem na autobusovém nádraží v Krakově.
První věc, kterou zde absolvuji, je cesta přes celé město na okraj Krakova, kde jsem ubytovaný. Pak hned zase zpět a už můžu naplno obdivovat krásy Krakova. Při procházce přes most, který překlenuje největší řeku v Polsku Vislu, se nabízí nádherný pohled na vrch Wavel, na kterém se nachází královský hrad a katedrála.
Když procházíte městem, naleznete příjemné překvapení v podobě všudypřítomných parků, které jsou vítanou změnou po „trajdání“ ulicemi plných turistů. Kromě parků velmi často v Krakově narazíte na děti, snažící se přivydělat si pár korun hraním například na harmoniku. Také se připravte na to, že téměř před každou restaurací nebo hospodou stojí člověk, který vás bude lákat na návštěvu daného podniku prostřednictvím různých letáků upozorňujících na slevy.
Nádherné, jako celé město, je hlavní náměstí, které nabírá na kráse se zapadajícím sluncem a následným nočním životem. Nebudu ale předbíhat. Po jídle v jedné z restaurací vyrážím odpoledne na kraj města, kde se nachází kopec Krakusa, který nabízí nádherný panoramatický pohled na celé město. Tento vršek se velmi podobá jinému kopečku Kosciusko, který se rovněž nachází v Krakově, ale ten jsem nenavštívila. Cestou zpět procházím kolem pěkného kostela sv. Josefa. Mimochodem, kostelů a katedrál je v Krakově opravdu mnoho a mnoho.
Ups! Začíná pršet a já se jdu schovat do obchodního centra, které je opravdu obrovské a s olomouckou Šantovkou je tak mnou přezdívaná „Krakovka“ nesrovnatelná. Ve večerních hodinách je město nejvíce živé, čemuž napomáhá i první zápas na Euru ve Francii, který sledovalo v místních restauracích opravdu mnoho lidí. Polské pivo sice je s tím českým stejně nesrovnatelné jako zmíněná obchodní centra (akorát přesně naopak), ovšem když ho pijete v tak pěkném městě, tak chuťový nedostatek přehlédnete. Kolem druhé hodiny ranní se přes celé město vracím na místo, kde jsem ubytovaná, a zalehám do postele. První den byl náročný.
Druhý den začíná cestou do obrovského parku, ve kterém se nachází busty slavných polských osobností. V blízkosti parku je jednak stadion fotbalového týmu, na kterém se hrálo v roce 2012 fotbalové mistrovství Evropy a také národní muzeum. Pak už se jdu podívat přímo na vrch Wavel, ze kterého je hezký výhled na řeku Vislu. Následuje procházka přes malebné uličky v centru, obdivování městských hradeb a odpočinek v jednom z parků. Mimochodem, ty jsou pokryty Wi-Fi signálem.
Po relaxu se jdu podívat na budovu opery. Nečekejte žádnou historickou budovu, ale naopak naprosto moderní stavbu.
Poté už mířím zase zpět do centra, kde zapadám do jedné z hospod podpořit slovenské fotbalisty v boji proti Walesu. Těch pár lidí, kteří v daném podniku byli, přáli rovněž Slovákům. Rychlá večeře, cesta na autobusové nádraží, ze kterého po desáté hodině večerní jede autobus směr Brno. Do mé cílové destinace – do Olomouce, se po probdělé noci dostávám až kolem osmé hodiny ráno ve stavu ala vyčerpaná troska. Stálo to ale za to, Krakov je krásné, historické město, které za pár hodin nepříjemného kodrcání určitě stojí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
