Cyklistická helma by měla být důležitou součástí cyklistického vybavení, neboť pády z kola můžou být fatální. Spotřebitelský časopis dTest otestoval 22 vzorků cyklistických helem novou laboratorní metodou, aby prověřil jejich schopnost ochránit hlavu před zraněním mozku. Nárazové zkoušky odhalily, že ačkoliv helmy splňují současnou zákonnou normu, většinou nedokážou ochránit mozek při šikmém nárazu hlavy do překážky.
Nezávislý test cyklistických helem probíhal ve spolupráci časopisu dTest s laboratořemi Univerzity ve Štrasburku a francouzskou nadací MAIF. Vědečtí pracovníci použili novou testovací metodu, která přepočítávala průměrné zatížení nervových vláken mozku při nárazu do překážky. Podle naměřeného zatížení jednotlivých částí digitálního modelu lidské hlavy se pak hodnotila pravděpodobnost otřesu mozku. „Každou helmu jsme nechali ve dvacetikilometrové rychlosti padnout na vodorovnou nebo šikmou překážku, a to pod různými úhly. Účelem testu bylo nasimulovat všemožné situace, do kterých se může cyklista při pádu dostat,“ vysvětluje Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.
Výsledky testu ukázaly, že většina helem nedokáže mozek ochránit při nárazu do spánkové oblasti hlavy. Helmy sice splňují platnou normu ČSN EN 1078 z roku 1997, ale ta už je zastaralá. Norma hlídá, aby maximální zrychlení při nárazu nepřesáhlo hodnotu 250 g. „Odborníci z laboratoře Štrasburské univerzity považují současnou normu na bezpečnost přileb za nedostatečnou a zastaralou, protože nebere v potaz šikmé nárazy do hlavy ani rotační akceleraci hlavy. Norma dále nehledí ani na to, zda do překážky cyklista narazí čelem, nebo spánkem. Přitom spánková oblast je nejzranitelnější částí hlavy,“ vysvětluje Hana Hoffmannová a dodává: „V případě naprosté většiny testovaných helem bylo riziko zranění při bočním pádu na spánkovou kost 90% či ještě vyšší.“
Cesta k bezpečnějším helmám vede přes modernizaci testů, kterým výrobci podrobují své produkty, a zavedení přísnějších zákonných norem. „Modernizaci norem ale nejsou nakloněni někteří výrobci, kteří vědce čas od času zavalují dopisy zpochybňujícími inovativní metodu, která byla použita v našich testech. A to přesto, že se jejich marketingová oddělení ráda předhánějí v ukázkách toho, jak moc jim záleží na neustálém zlepšování bezpečnostních standardů,“ vysvětluje Hana Hoffmannová. Důležitou roli proto hrají spotřebitelské organizace jako je dTest, které na nedostatečnou bezpečnost ochranných pomůcek poukazují.
Zranění z kola není málo. Vloni u nás zahynulo celkem 44 cyklistů a 353 jich utrpělo těžká zranění. Z loňských statistik dále vyplývá, že 37 z celkem 44 usmrcených cyklistů nemělo helmu. „Při pádu z kola dochází buď k lehčím úrazům jako je otřes nebo zhmoždění mozku nebo k vážnějším úrazům jako jsou zlomeniny lebky, otoky nebo mozkové krvácení. V takových případech mohou být následky nevratné. V nejhorším končí pády z kola smrtí. Cyklistickou helmu by měly nosit nejen děti, ale hlavně senioři a všichni ti, kteří užívají léky proti srážení krve,“ vysvětluje neurochirurg MUDr. Martin Bláha, PhD. z Fakultní nemocnice v Motole.“
Česká republika patří k nejpřísnějším zemím v Evropě – pro cyklisty mladší 18 let je nošení helmy povinné, dospělí se mohou řídit vlastním rozhodnutím. Časopis dTest doporučuje používat helmu při každé vyjížďce na kole, bruslích nebo koloběžce bez ohledu na věk. Přestože se kvalita přileb dost liší, každá správně nasazená helma ochrání hlavu lépe, než žádná helma.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
