PO STOPÁCH... hraběte Pöttinga. Kněze, který měl čestné občanství v osmašedesáti obcích v kraji
V pondělí a v pátek vám pravidelně po celé prázdniny přinášíme příběhy osobností Olomouckého kraje. I dnešek nebude výjimkou – zaměřili jsme se na život velkého olomouckého patriota a váženého pána Emanuela Pöttinga-Persinga.
Hrabě Pötting patřil v poslední čtvrtině 19. století mezi nejváženější a široce oblíbené církevní osobnosti olomoucké arcidiecéze. Přestože pocházel ze staré dolnorakouské šlechty, hlásil se k českému národnímu hnutí v Olomouci a byl velkým lokálním patriotem.
Úctu a přízeň duchovenstva i široké obce farníků, kterým se těšil, dokládají jak jeho mnohé církevní tituly (mimo jiné byl papežem vyznamenán titulem papežského preláta a apoštolského protonotáře), tak i jeho šedesát osm čestných občanství obcí Olomouckého okresu a mnohá čestná členství vlasteneckých spolků a učitelských jednot. Měl velké sociální cítění, podporoval zejména české školství na Moravě. Byl jedním ze zakladatelů a mecenášů Matice školské stejně jako spolku Žerotín, podporoval chudé studenty Slovanského gymnázia, přispěl ke stavbě první olomoucké české obecné školy na Bělidlech. O jeho českém vlastenectví svědčí i blízký vztah ke Karlu Havlíčku Borovskému.
Jacob Gartner: Pöttingeum, konec 19. Století. (Foto: Vlastivědné muzeum v Olomouci / Pavel Rozsíval)
Jedním z jeho nejvýznamnějších počinů bylo založení ústavu pro výchovu dívek v Olomouci, první olomoucké dívčí školy, kde se vyučovalo česky. Založení ústavu z velké části sám financoval a otevření školy 15. září 1895 se pak stalo významnou vlasteneckou událostí ve městě, které v té době mělo ještě převážně německý charakter. Krutou ironií osudu je, že sám Pötting své dílo nikdy nespatřil – v posledních letech života onemocněl oční chorobou a postupně oslepl. Neztratil však životní elán a stále se o chod ústavu živě zajímal – traduje se, že mluvíval o každé místnosti s jistotou stavitele budovy a znal velkou část žákyň podle jména, rodiště a povolání rodičů. Objekt školy, vystavěný v letech 1894‒1895 v novogotickém slohu stavitelem Karlem Starým podle projektu předního vídeňského architekta Jakoba Gartnera, je jednou z významných olomouckých památek. Od roku 1948 je využíván jako střední a vyšší zdravotnická škola a dodnes nese Pöttingovo jméno.
Redakce Olomoucké Drbny děkuje Vlastivědnému muzeu a autorům knihy Osobnosti Olomouckého kraje za možnost zveřejnění původních textů.
