PO STOPÁCH... Františka Polívky, botanika, který chtěl nejen v Olomoučanech podnítit lásku k přírodě

Vystudoval přírodní vědy na Filozofické fakultě UK v Praze. Od roku 1884 byl vychovatelem v Nasavrkách u Chrudimi a od roku 1886 působil jako učitel v Olomouci. Vyučoval přírodopis, matematiku a fyziku. V roce 1902 se stal ředitelem české reálky v Olomouci a byl jmenován okresním školdozorcem pro české školy obecné olomouckého okresu. Jeho velkou touhou bylo podnítit v lidech lásku k přírodě, zvláště k rostlinné říši.

V roce 1883 vyšel jeho Etymologický slovníček latinského názvosloví přírodopisného,  pak v roce 1897 vydal Klíč k určování našich nejrozšířenějších rostlin jevnosnubných planě rostoucích i pěstovaných. V roce 1896 vyšel poprvé jeho Rostlinopis pro nižší třídy škol středních s ilustracemi Vilibalda Pokorného a rok poté Živočichopis po nižší třídy škol středních. V letech 1900 až 1904 vycházelo jeho zásadní čtyřsvazkové dílo Názorná květena zemí Koruny české. Dodnes se u nás používají kresby z tohoto Polívkova díla, které patří bezesporu k zlatému fondu českých botanických vyobrazení. V knize jich najdeme přes 3 tisíce a jejich autorem je převážně akademický malíř a ilustrátor Adolf Kašpar.

V roce 1908 bylo vydáno pozoruhodné Polívkovo dílo Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí, s podrobným soupisem všech tehdy u nás známých cizích rostlin, jež bylo možné označit jako užitkové či byly zajímavé z jiného hlediska. V  roce 1912 vydal Klíč k úplné květeně zemí Koruny české. Po Polívkově smrti vyšel ještě v Olomouci Atlas k rostlinopisnému klíči.

Dá se říct, že všechny Polívkovy knihy patří k základním kamenům české botanické bibliografie a vycházejí z nich nebo je citují i současní botanikové.

U příležitosti 10. výročí Polívkova úmrtí, v roce 1933, byla v olomouckých Smetanovych sadech odhalena jeho socha z diabasu od Julia Pelikána.

Redakce Olomoucké Drbny děkuje Vlastivědnému muzeu a autorům knihy Osobnosti Olomouckého kraje za možnost zveřejnění původních textů.