Více než 2000 látkových roušek už vyrobily ženy z Pivína na Prostějovsku, které v polovině března kvůli nedostatku ohranných pomůcek pro obyvatele obce usedly v místním kulturním domě za šicí stroje a pustily se do vlastní produkce. Ručně vyrobené roušky zamířily nejen k obyvatelům Pivína, ale nyní pomáhají chránit také zdravotníky či pacienty v Nemocnici Prostějov a Fakultní nemocnici Olomouc. Ručně vyráběné roušky z Pivína používají i policisté či dobrovolníci, kteří se starají o staré a nemocné lidi.
Kulturní dům v Pivíně se podle starosty Kamila Štětaře proměnil v provizorní šicí dílnu kvůli tomu, že lidé v obci na začátku epidemie nového koronaviru marně sháněli roušky. Ochranu obyvatel proto vzaly do svých rukou místní ženy a jejich počínání obec od té doby referuje na sociálích sítích. Část dobrovolnic v kulturním domě na stolech přiražených k sobě od rána do večera stříhá látky a další ženy většinu dne tráví za šicími stroji. Dílnu denně opouštějí stovky roušek s gumičkou či tkalounem na uvázání i různé vzory ochranných roušek pro dospělé a děti.
Za první tři dny dvě desítky švadlenek a dobrovolnic podle starosty vyrobily roušky pro celou obec, která čítá necelých sedm stovek obyvatel. Pivínské ženy se poté rozhodly, že budou ve výrobě roušek pokračovat, aby pomohly zdravotníkům z okolních nemocnic a dobrovolníkům.
Od minulého pátku do úterního dopoledne bylo rozdáno 1211 roušek z produkce pivínské dílny, jejichž celkový počet tak už přesáhl 2000 kusů. Například ve Fakultní nemocnici Olomouc obyvatelé Pivína darovali 310 roušek dětské klinice, dalších 60 roušek onkologické klinice a bezmála 170 roušek bylo rozděleno na I. interní klinice a oddělení urgentního příjmu.
Provizorní šicí dílna by měla v pivínském kulturním domě ukončit výrobu roušek ve čtvrtek. „Došijeme poslední látky a věřím, že štafetu po nás převezmou další. Inu, každý den 11 až 12 hodin práce dá děvčatům zabrat, ale dělají to pro dobrou věc,“ uvedl na sociálních sítích starosta Pivína.
Podle Štětaře by šicí dílnu v kulturním domě nebylo možné zprovoznit bez nebývalého elánu a pevné vůle dobrovolníků. „Osobně jsem jako starosta nadšený, že si mi podařilo myšlenku realizovat a dotáhnout ji do konce. Ukazuje se, že i když selhalo zásobování státu, tak si obce pomoci dokážou. A ukázalo se i to, že i malá obec dokáže v rámci možností zásobit nejen sebe, ale i potřebné další organizace,“dodal Štětař.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
