Testování vzorku tisícovky náhodně vybraných lidí by podle vědců z Univerzity Palackého mohlo poskytnout velmi cenné informace o tom, jakým způsobem je česká populace zasažena novým koronavirem a jak s epidemií dál účinně bojovat. Důležité ale je, aby toto experimentální testování bylo zaměřeno na přítomnost viru v těle i na protilátky. Ve společném příspěvku zveřejněném na diskusním portálu Džurnál to uvedli odborníci z přírodovědecké fakulty, lékařské fakulty a právnické fakulty Univerzity Palackého a imunologické laboratoře GENNET.
Nynější systém testování podle olomouckých vědců nemůže dát uspokojivou odpověď na otázku, kolik je v české populaci nakažených osob a kolik Čechů se s virem už setkalo. Na základě těchto údajů by přitom bylo možné odhadnout další vývoj epidemie, stanovit její závažnost z pohledu smrtnosti a adekvátně nastavit preventivní opatření. "Pozitivně otestovaní tvoří pověstnou špičku ledovce, jehož zbytek se skrývá pod hladinou. Nikdo ale neví, jak je velký a jakou má strukturu," upozornili odborníci.
Vědci proto navrhli například v Litovli na Olomoucku, která byla dva týdny kvůli rostoucímu počtu nákaz uzavřená, otestovat tisícovku náhodně vybraných osob na přítomnost nového koronaviru i protilátek. "Kombinací těchto vyšetření bude možné odlišit zdravé osoby po infekci, pacienty v akutní fázi, pacienty čerstvě nemocné, asymptomatické přenašeče a osoby, které se s virem nesetkaly. Za předpokladu, že je proporce nakažených v populaci kolem deseti procent, náhodný vzorek 1000 lidí nám umožní ji stanovit s přesností plus minus dva procentní body," uvedli.
Pokud by se pomocí tohoto experimentu například zjistilo, že skutečně nakažených je třicetkrát víc než pozitivně otestovaných a podstatná část populace se s virem už setkala, pak by byla smrtnost srovnatelná s chřipkou. "Navíc začne počet nových případů brzy klesat, protože většina lidí si při opakovaném nakažení s virem lehce poradí. V takovém případě by byly ekonomické škody způsobené drastickými opatřeními neomluvitelné," upozornili vědci.
V opačném případě, že nakažených bude jen dvakrát tolik co pozitivně testovaných a zbytek populace se s virem zatím nesetkal, by byla na místě přísná preventivní opatření. "Onemocnění má totiž v tomto případě podle dat z Itálie smrtnost kolem pěti procent, což je o víc než řád horší než chřipka. Takže pokud by se rozšířilo do podstatné části populace, byla by to katastrofa," upozornili vědci.
Náklady na takový experiment by podle expertů byly v porovnání se současnými ekonomickými ztrátami, které souvisí s plošnými opatřeními, zanedbatelné. "Odpověď, kterou by nám poskytl, má ovšem cenu zlata," upozornili.
Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula oznámil, že chce plošně otestovat obyvatele Litovelska. Měla by se tak zjistit promořenost, tedy podíl nakažených mezi obyvateli. Testování reprezentativního vzorku populace se má týkat také 5000 Pražanů. Metodika má být zveřejněna příští týden.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
