Hygienikům v Olomouckém kraji se stále daří vytrasovat až 97 procent kontaktů v souvislosti s onemocněním covid-19 do 24 hodin. Náročnou práci trasování vykonávají stejně jako jejich kolegové v celé ČR již rok, zvládat přitom musejí i svou běžnou agendu. Za tu dobu se změnil režim i jejich organizace práce, kterou je potřeba zajišťovat sedm dní v týdnu, řekla ředitelka olomoucké krajské hygienické stanice Lenka Pešáková. Rychlé trasování se hygienikům daří za pomoci externích pracovníků. Obavy má ředitelka z toho, až tato výpomoc skončí.
"V současnosti se nám daří trasovat do 24 hodin až 97 procent případů a jejich kontaktů právě i díky externí výpomoci. Při nárůstu pozitivit se doba trasování pozitivně testovaných osob, kterým je potřeba nařídit izolaci a zajistit karanténou jejich úzké kontakty, může prodloužit. K časovým ztrátám při trasování dochází i prodlevou uvolnění výsledků z laboratoře a jejich překlopení do informačních systémů, se kterými hygienické stanice pracují," uvedla Pešáková.
Součástí základny pro každodenní zvládání epidemické situace se podle ní stal krajský úřad, města jako Prostějov, Šumperk a Jeseník, hasiči, studenti Univerzity Palackého a od prosince také zaměstnanci inspektorátu práce. "Bohužel mám velké obavy z ukončení externí výpomoci," doplnila Pešáková.
Roční boj s pandemií se podle ředitelky odrazil především na vytíženosti pracovníků hygien. Do trasování, které je pouze jednou z činností související s pandemií, se postupně musely zapojit všechny hygienické obory. "Zásadní změnou související s probíhající pandemií pro nás všechny byla změna režimu a organizace práce, kterou je třeba zajišťovat sedm dní v týdnu, včetně svátků, dnů pracovního volna a klidu, často na úkor svého osobního volna, času stráveného s rodinami. Vytíženost pracovníků je bohužel dlouhodobě veliká. Situaci se nám daří zvládat díky neuvěřitelné obětavosti všech zaměstnanců, kterým patří obrovský dík," řekla Pešáková.
Ředitelka popřela, že by úředníci hygienických stanic byli technicky zaostalí, jak se o nich zejména na počátku pandemie hovořilo. "Ano, dovybavovali jsme se výpočetní technikou, ale ne proto, že bychom ji neměli nebo neuměli používat, ale měli jsme jí nedostatek pro daný okamžik, kdy bylo třeba zajistit vybavení všech externích pomocníků, zpracovávat nepředstavitelné množství neustále narůstajících údajů," uvedla Pešáková. Poukázala na to, že před rokem si hygienici sami vytvořili vlastní program, který jim generoval a sledoval potřebná data, neboť neexistoval žádný centrální systém. Zaměstnanci byli také vybaveni notebooky pro práci z domova.
Za nejtěžší chvíle ve své praxi považuje ředitelka neděli 15. března 2020 v souvislosti s řešením situace přibývajících nákaz v oblasti Litovle, která byla den poté uzavřena. Potřeba tehdy bylo co nejdříve učinit co nejefektivnější kroky k zamezení dalšího šíření nemoci. "Po více než dvacetileté hygienické praxi, v situaci zcela neznámé, jsem žádala hejtmana Olomouckého kraje o druhé nedělní zasedání krizového štábu, na kterém jsem předkládala informace o nepříznivé epidemické situaci s návrhem na zavedení přísných opatření na Litovelsku, Uničovsku a v Července," popsala Lenka Pešáková.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
