Přehodnocení životních priorit i vyškolení ze dne na den přineslo podle starosty Litovle Viktora Kohouta zdejším obyvatelům loni v březnu náhlé uzavření oblasti kvůli šíření nákazy. Až do léta podle něj lidé nesli nálepku "Bacha jsme z Litovle", která však už není aktuální. Během roku se podle starosty solidarita a pochopení u řady lidí vytratila a s již dlouho trvající pandemií stoupá nervozita a strach, řekl starosta Viktor Kohout.
Oblast Litovle, Uničova a dalších 19 obcí zažila dvoutýdenní karanténu od loňského 16. března. Lidé se nemohli pohybovat mimo bydliště, zavřené byly dálniční sjezdy a oblast střežili policisté. Uzávěra, která omezila v oblasti i výrobu a dotkla se zhruba 24 tisíc obyvatel, trvala do 30. března. "Velká část obyvatel určitě přehodnotila životní priority. Dočasný pocit ztráty svobody v mnohých mohl zanechat jizvu či ponaučení. Ta samozřejmost nemusí být pořád. Pěkně nás to všechny vyškolilo ze dne na den," vzpomíná starosta.
Z jeho osobní zkušenosti vyplynulo, že řada lidí brala březnovou izolaci od světa jako křivdu, měla pocit, že se stali jakýmisi pokusnými králíky. Zaznívala i kritika, proč vedení města proti uzavření více nezabojovalo. "Ono po boji je každý generál, ale občané vzpomínky na březen srovnávají se současným stavem v mnoha tisících nakažených denně. Srovnávat se to však nedá. Tenkrát to bylo v ČR něco nového a do té doby se všichni modlili u televize, aby to nedorazilo z Wu-chanu či z Itálie k nám. A najednou to bylo přímo v našem městě," uvedl starosta.
V den uzavření oblasti bylo na Litovelsku a Uničovsku evidováno 25 případů koronaviru, v celém Olomouckém kraji jich bylo 32, což je s dnešními čísly nesrovnatelné. Uzavření Litovelska však tehdy hygienici odůvodnili až 1000 kontakty s vazbou na pozitivní případy, což bylo v té době zcela mimořádné. Za nejtěžší chvíle ve své praxi považuje toto rozhodnutí i ředitelka olomoucké krajské hygienické stanice Lenka Pešáková. Novinářům řekla, že bylo potřeba tehdy v co nejkratší době učinit co nejefektivnější kroky k zamezení dalšího šíření nemoci.
Rozdíl vidí starosta i v pocitech lidí - loni na jaře totiž obyvatelé města projevili velkou míru sounáležitosti, solidarity, pochopení a lidskosti. "A teď? Opět je to tady, protože to nezmizelo. Akorát z mnoha lidí se to dobré vytratilo. Na jaře jsme šili roušky, dodržovali karanténu, tleskali zdravotnickému personálu, poště, krizovému štábu, všem. A teď už je cítit, že už toho mají všichni dost. V celé republice stoupá nervozita z nejistoty, z obav o zdraví, rodiče jsou nervózní z distanční výuky, ze strachu o práci a existenci," podotkl starosta.
Apeloval kvůli tomu i na své spoluobčany při hodnocení roku s tím, aby lidé byli i nadále solidární, ohleduplní a respektovali nařízení. "Jak už se někde psalo, tak právě toto je projevem charakteru, slušnosti a lidskosti a je třeba, než hledat viníky, brát ohled jeden na druhého," dodal starosta.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
