Ukradli údaje několika set platebních karet. Olomoucký soud potvrdil bankovním pirátům deset a osm let

Oba muže soud poslal do vězení za zločin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku. Původně jim hrozilo až 12 let vězení. Heinzkemu však soud uložil mírnější typ věznice. „Jinak jsme neshledali jiný důvod pro napadení rozsudku," uvedl soudce.

Podle rozsudku muži údaje z karet zneužívali minimálně v letech 2012 až 2015. V případu byl obžalován i Vladimír Srubek, který se podle obžaloby obohatil nejméně. Krajský soud muže potrestal podmíněným trestem; jeho trest je již pravomocný. „Obžalovaní si opatřili identifikační údaje k několika tisícovkám platebních karet, poté tyto nelegálně získané identifikační údaje používali k platebním příkazům. Ve většině případů se jim podařilo finanční prostředky získat. Neuspěli v případě, že karta byla blokována nebo tam byla další ochrana," řekl žalobce Petr Doležal.

Heinzke dnes vypovídal přes videokonferenci z pardubické věznice, Sobek se jednání osobně účastnil. Heinzke se přiznal, nesouhlasil však s výší škody. Jeho obhájkyně žádala o snížení trestu. „Maximálně se dopustil zisku do výše dvou milionů korun a ve stádiu pokusu také do výše dvou milionů korun. Škoda se tak dostává pod hranici pěti milionů korun, která je označována za škodu velkou," uvedla obhájkyně.

Doznal se i Sobek, podle obhájce rozhodně nešlo o spolupachatelství. „S Heinzkem se neviděl, nestýkal, nedělili se o zisk a ani se neinformovali o trestné činnosti," uvedl obhájce. „Skutku, který jsem provedl, lituji. Neuvědomoval jsem si podstatu té věci," uvedl Sobek. Podle soudu je však trest v obou případech na místě, rozhodující je podle soudců rozsah trestné činnosti a zneužití údajů obrovského množství karet.

Trojici vedl podle obžaloby Heinzke. Právě on na internetu koupil identifikační údaje ke stovkám karet, které začal postupně zneužívat. Časem do své činnosti zasvětil i zbylou dvojici. Heinzke již dříve uvedl, že mu na internetu vyskočila reklama na stránky, kde se údaje daly koupit. Na nelegální server se přihlásil, poslal peníze a postupně nakupoval informace ke kartám. Získával tak číslo karty, bezpečnostní kód i datum platnosti. Informace pak používal k padělání bankovních příkazů. Přes zneužité bankovní karty platil v internetových obchodech, nebo dobíjel SIM karty.