Cymbály po staletích opouštějí olomouckou radnici, projdou péčí restaurátorů
Po několika staletích se dva olomoucké cymbály dočkají restaurace. Z technických důvodů se odmlčely už ve dvacátém století a čas na Horním náměstí oznamuje jen orloj. Do zvonice se pravděpodobně už nevrátí, město je plánuje vystavit veřejnosti.
Menší z nich pochází z roku 1603, větší z roku 1501. Oba vzácné zvony, správně řečeno hodinové cymbály, zněly z radniční věže zhruba půl tisíciletí. Podle odborného posudku historika umění Leoše Mlčáka jde o významné umělecké i technické památky.
Každý z cymbálů měl na věži jinou funkci. „Velký cymbál sloužil k odbíjení celých hodin, malý umístěný pod ním k odbíjení čtvrtí. Původně byl ve věži jen velký pozdně gotický cymbál, ulitý už roku 1501. K němu byl přidán v roce 1603 menší renesanční cymbál,“ uvedl ve svém posudku Leoš Mlčák. Autora známe u obou cymbálů. „Velký je signován, malý byl autorovi připsán na základě srovnávací analýzy.“ Větší je dílem mistra Jana Konváře (Johannes Kandler), menší renesanční nástroj zhotovil olomoucký zvonař Zachariáš Milner.
Obě památky potřebují po staletích provozu odborné očištění a konzervaci povrchu. Za tím účelem je v úterý 7. ledna převzali odborníci z dílny Boroko v Brodku u Přerova, která dlouhodobě spolupracuje s tamní zvonařskou hutí. Po restaurování se oba nástroje vrátí na radnici. Velmi pravděpodobně už ale nezamíří nahoru do věže, kde byly po staletí skryty před zraky veřejnosti, ale vystaveny na speciální kovové konstrukci ve dvorním traktu radnice. Zde si je pak budou moci návštěvníci radnice prohlédnout.
Cymbál není v pravém smyslu slova zvon. Ve věžích bývá na rozdíl od zvonů zavěšen pevně a rozeznívá jej bicí kladivo, které do něj tluče z vnější strany. Cymbál má i specifický tvar - bývá výrazně nižší než zvon o stejném průměru.
