RECENZE: Ztraceni v Mnichově vám vytřou zrak, v dobrém slova smyslu
Po Knoflíkářch, Samotářích a Příbězích obyčejného šílenství natočil Petr Zelenka další unikátní film. Je jen škoda, že na něj lidé do kina nechodí.
Letos jsme svědky úrody kvalitních českých filmů, ať už se jedná o Domácí péči, Gangstera Ka či nejnovější dílo režiséra Petra Zelenky. Ten si vzal těžký úkol – ukázat nám, že jsme příliš zaslepení výkladem historie, který do nás nalila základní škola, kde se o Mnichovské smlouvě, podepsané v roce 1938 mezi Hitlerem a dalšími mocnostmi, hovoří jako o zradě spojenců. Tenkrát nás obětovali v dobré víře, že tím odvrátí blížící se válku. Jenže Zelenka ve svém filmu upozorňuje, že postoupení Sudet bylo jediným možným řešením, kterého si byl prezident Beneš vědom, a měli bychom jej za tento diplomatický tah ocenit. Od té doby má v sobě Český národ komplex ublíženého dítěte a neustále brečí a stěžuje si. Aniž by vzal osud do svých rukou a bil se za svá práva. Jenže z pohledu Francie a Velké Británie jsme tenkrát byli jen malou bezvýznamnou zemí, proto jim není potřeba nic vyčítat.
Film Ztraceni v Mnichově zachycuje na příběhu mluvícího papouška mnohdy nepříjemná fakta, která se divákům nebudou líbit, otevírají však oči. Chvílemi nebudete věřit tomu, co se na plátně děje a bravurnost Zelenkova humoru pochopíte až cestou domů, což bylo účelem tvůrců. Hlavním posláním filmu je připomenout nám, že nic není tak jednoznačné, jak na první pohled vypadá. Zejména v dnešní době, kdy se na nás valí mraky dezinformací a skutečnost může být naprosto jiná.
Proto nedejte na žebříčky návštěvnosti a vyrazte na film, který dost možná získá Českého lva, přitom bez adekvátní divácké odezvy, a to by byla velká škoda. Nečeká vás sice salva smíchu, zato vám Ztracení v Mnichově rozšíří obzory v pohledu na naši tradiční českou malost.
Olomoucká Drbna hodnotí: 92 %
Na film můžete zajít například do Premiere Cinemas, program najdete zde.
