Petra Hřebíčková o novém seriálu z prostředí Univerzity Palackého: Seriál mě přinutil zamyslet se, kde jsou mé hranice

Pocházíte z Moravy, máte s Olomoucí a Olomouckým krajem spojené vzpomínky?

Není toho mnoho. Samozřejmě nejlíp znám nádraží, protože to byla častá přestupní stanice z Prahy do Zlína nebo Hodonína a naopak. Párkrát jsem zde hostovala v divadle, které je opravdu krásné. Nejhezčí vzpomínky jsou ještě z dob studií, kdy jsem přijela do Olomouce za svým klukem, který tady studoval psychologii. Propašoval mě tenkrát na jednu přednášku. Takže je docela tématické, že se sem vracím točit právě do univerzitního prostředí. 

„Je to detektivka, při které mrazí, ale podaná spíše tragikomicky. A to režisér Honza Hřebejk umí výtečně,"

Máte v plánu navštívit nějaká místa v Olomouckém kraji, pokud budete mít během natáčení volno?

Moc si nefandím, že toho volna bude tolik, abych se vydala po památkách. Mám tu dlouholetou kamarádku, tak třeba vyjde čas a ukáže mi ta podle ní nejlepší místa. Já si klasicky neodpustím Horní náměstí a dóm svatého Václava. To neomrzí nikdy. A pak se nechám ráda překvapit.

Čím Vás nejvíce oslovil scénář k novému seriálu?

Je napínavý, má tah, baví mě, že se prolínají světy velmi mladých lidí s životem jejich pedagogů. Seriál pokrývá téma lásky, morálky, prudérství, svobody, literatury. Má také silné genderové téma a kriminální čin. Mě samotnou nejednou přinutil zamyslet se, kde jsou v těchto ohledech mé hranice. Je to detektivka, při které mrazí, ale podaná spíše tragikomicky. A to režisér Honza Hřebejk umí výtečně. Podávat tragické životní situace uvěřitelně a s humorem. 

Máte něco společného s Vaší novou postavou Soňou Kostkovou? Je Vám tato postava univerzitní profesorky a spisovatelky blízká?

Je mi velmi sympatická. Intelektuálka, která si však uchovala svou ženskou sílu. Má skvělý smysl pro humor, který nepoberou všichni, pravděpodobně ani její muž, ale díky kterému si udržuje nadhled. Přestože její životní situace není zrovna nejzářivější, byla bych ráda, aby to byla bytost, která vyzařuje něco velmi pozitivního a příjemného. Důležitý je pro ni její dobrý vztah se svým bratrem a tomu dokonale rozumím, protože ten mám i já. 

Těšíte na opětovnou spolupráci s Janem Hřebejkem?

Opravdu moc. Honza je režisér, kterého si vážím a ráda ho pozoruju při práci. Je inteligentní, vzdělaný a talentovaný. Jeho nápady a humor mě pořád překvapují. Práce s ním byla vždy inspirující a příjemná, i když ne vždy lehká.

Jak jste přečkala druhou vlnu koronakrize? Jak moc se Vás dotkly restrikce?

Samozřejmě už na člověka obecně doléhá nepříjemný pocit nejistoty a někdy i lítosti, když nemůžete hrát a setkávat se s ostatními. Ale ještě jsme z toho vyšli dobře. Celý rok jsme byli zdraví, což je to nejdůležitější. Máme malé děti, které chodí do školky, takže jsme se vyhli i distanční výuce a využili ten čas jako rodina pro sebe.