V Litovli začala stavba muzea harmonik. Ukáže jich přes dvě stovky
Unikátní sbírka více než dvou stovek harmonik ze sbírky Jiřího Sedláčka bude k vidění v muzeu v centru Litovle na Olomoucku, jehož stavba byla v těchto dnech zahájena. Vybudování muzea harmonik přijde město na 3,8 milionu korun, stavba má být hotova do konce září.
Místní sběratel Jiří Sedláček se harmoniky a heligonky rozhodl na sklonku svého života věnovat městu, aby se pohledem na tyto krásně zdobené hudební nástroje mohly kochat i další generace.
"Své celoživotní dílo se skvělý člověk Jiří Sedláček z Litovle chystá předat městu v září. Unikátní sbírku asi 250 akordeonů a heligonek, jež ve střední Evropě nemá obdoby, dával dohromady 50 let a zabírá mu celý dům," uvedl starosta Litovle Viktor Kohout.
Nabídku sběratele Sedláčka na převzetí jeho harmonik už schválilo zastupitelstvo Litovle, které zároveň posvětilo záměr vybudovat muzeum v nevyužitých prostorách Záložny na centrálním náměstí.
Sběratel Sedláček svůj život zasvětil akordeonům, heligonkám a atypickým harmonikám. Díky své sběratelské vášni vybudoval jednu z největších sbírek těchto hudebních nástrojů v Evropě. Ve dvou velkých pokojích a na chodbě rodinného domu Sedláček postupně vystavil více než 230 harmonik z tuzemska, Německa a Itálie. Nejstarší vystavená harmonika se poprvé rozezněla před 150 lety.
"Na harmoniku hraji odmalička a sbírám je od doby, kdy jsem zjistil, že jsou také krásně zdobené. U heligonek mě zase nadchl jejich hluboký bas," řekl již dříve Sedláček, který harmoniky sbíral přes 30 let.
Výroba harmonik měla v Československu tradici
V roce 2011 se Sedláček rozhodl zřídit si doma menší muzeum zaměřené na tento hudební nástroj, aby netradiční sbírku zpřístupnil veřejnosti. Sbírka zahrnuje harmoniky od 55 ze 70 tuzemských výrobců. Speciální sekci tvoří harmoniky vyrobené v Itálii a Německu, které mají svůj charakteristický design. Všechny vystavené harmoniky a heligonky jsou ve stoprocentním stavu a stačí je nasadit a hrát.
Výroba harmonik měla na území bývalého Československa dlouholetou tradici. Například firma Hlaváček podle Sedláčka v dobách největší slávy zaměstnávala zhruba 30 lidí a ročně vyrobila 500 krásně zdobených heligonek. "Většinou se jednalo o náročnou ruční práci," podotkl.
Po roce 1948 ale byla veškerá produkce harmonik zestátněna a kvalita hudebních nástrojů prudce klesla. Nyní se v Česku podle Sedláčka vyrábí jen repliky tradičních harmonik a heligonek, přičemž jedna stojí kolem 60 000 korun.
Sedláček se o sbírku harmonik pečlivě stará a každý vystavený hudební nástroj má důkladně zdokumentovaný. Všechny nástroje jsou evidovány ve fondu ministerstva kultury a jsou neprodejné.
