Expozici Století relativity v Muzeu umění doplnil zvláštní obraz Petera Angermanna

Podle kurátora muzea Ladislava Daňka je na malířově tvorbě, včetně té grafické, vzrušující také jeho záliba v seriózním promýšlení kosmologických otázek, která se v některých jeho dílech projevuje originálním užitím matematických námětů. To je i případ jeho netradičně pojatého autoportrét.

Obraz odkazuje na matematický objekt, Kleinovou láhev, která přestavuje uzavřenou nádobu, která nemá vnitřek ani vnějšek. Pojmenována byla po německém matematikovi Felixi Kleinovi, který ji jako první popsal v roce 1882.

Na obraze Petera Angermanna podle vysokoškolského matematika Jana Andrese a dlouhodobého spolupracovníka Muzea umění nemůže být klasickou Kleinovou lahví jen samotná ústřední postava, ale celá pláž nebo alespoň její část, která se stáčí jako zužující se písečná kosa, takzvané držadlo Kleinovy láhve, a vstupuje vizuálně přes levé oko dovnitř. Otvorem Kleinovy láhve by pak mohlo být levé ucho či ústa.

"K pronikavému pohledu na významovou podstatu tohoto jedinečného autoportrétu v dějinách moderní portrétní malby ještě dodejme, že obraz je provedený svrchovaným malířským rukopisem a zároveň nepostrádá inteligentní humor, který je patrný zejména v zachycení jednotlivých postav," doplnil Daněk.

Muzeum umění vlastní od Angermanna ještě jeden reprezentativní obraz Pád (Absturz) z roku 1989 a také dvě grafická alba Medvědi (Bären, 2014) a Matematika (Mathematik, 2016) obsahující celkem 12 barevných serigrafií. Celý soubor byl postupně získán během budování mezinárodní kolekce umění pro Středoevropské fórum Olomouc.

Cílem stálé expozice Století relativity je představení toho nejlepšího ze širokého spektra klíčových děl umění 20. století, která jsou součástí bohaté sbírky Muzea umění Olomouc. Vstup na výstavu je zdarma.