Zkoušky, příprava scén i kostýmů. Inscenaci Rok na vsi v Moravském divadle přibližuje dokument ze zákulisí

V představení Rok na vsi vystoupí v pátek od 19 hodin na šedesát účinkujících ze všech tří uměleckých souborů olomoucké kulturní instituce. Moravské divadlo Olomouc v předchozích letech k inscenacím připravovalo spíše videoukázky či upoutávky, dokument o vzniku inscenace Rok na vsi je tak trochu neobvyklým formátem. „Primárním důvodem, proč jsme dokument o zkoušení inscenace Roku na vsi vytvořili, byla rozsáhlost zkoušení napříč všemi soubory, které Moravské divadlo má a taky to, že inscenace měla být vrcholem oslav 100 let českého divadla v Olomouci. Máme za to, že pokud se někdo bude za padesát let ptát, jak vypadal průběh oslav 100 let divadla, tak nebude muset hledat složitě v archivech a ptát se pamětníků, ale bude se moct podívat na náš dokument, který ve dvaceti minutách ukáže průběh celého zkoušení od prvního setkání se s textem, přes první aranžovací zkoušky, zkoušky kostýmů a technické zkoušky. Všechny tyto přípravy směřují k jednomu jedinému dni – premiéře,“ přiblížil jeden z tvůrců dokumentu Jakub Plánka.

Jeho kolega z týmu PP Productions Marek Pešl dodává: „Divák v divadle vidí obrovský kolos, který šlape přesně jako hodinky, ale nám přišlo důležité poukázat i na to, jak se tenhle kolos složitě staví a že mohou nastat překážky, které je potřeba operativně řešit,“ podotkl člen tvůrčího filmového tandemu, který coby herec v inscenaci Rok na vsi sám vystupuje.

Hlavní fáze zkoušení trvala zhruba sedm týdnů, s kamerou se Marek Pešl a Jakub Plánka snažili zachytit každý důležitý moment. Materiálu tak vzniklo obrovské množství. „Párkrát se stalo, že jsme kameru vypnuli a přihodilo se něco neopakovatelného, co jsme nezachytili. Ale naštěstí převažovaly situace, které jsme zaznamenali. Myslíme si, že dokument obsahuje přesně tolik informací, kolik by divák měl o zkoušení vědět,“ s úsměvem podotkl Jakub Plánka, který v Moravském divadle působí jako zvukař.

Lednovou premiéru inscenace v režii Janky Ryšánek Schmiedtové odsunuly covidové komplikace jen týden před prvním slavnostním uvedením na jevišti divadla. S vizí tvůrců na obsah a zpracování snímku to ale podle tvůrců nepříjemným způsobem nezamávalo. „První nápad na natáčení dokumentu, byl asi týden před zahajovací zkouškou, takže přípravy musely být hodně rychlé, a tím že v té době byl covid všude okolo nás, tak jsme už předem počítali s různými variantami scénáře,“ připustil Plánka.

Umělci ze souborů opery a operety, baletu i činohry se museli vyrovnat s další změnou programu. „Zkoušení s covidem za zády bylo pro mě jedno z nejhorších. Nejedná se jen o Rok na vsi, ale i ostatní inscenace, které se premiérovaly během covidové krize. Když zahajujete zkoušení, tak si říkáte: ‚třeba to tentokrát vyjde a premiéra proběhne v termínu, který je napsaný na scénáři‘. Bohužel ne jednou se stalo, že divadlo bylo nuceno premiéru posouvat a v tu chvíli člověk ztrácí energii, kterou do zkoušení vkládá,“ ohlédl se za náročnými chvílemi herec olomouckého divadla Marek Pešl.

Páteční premiéře a sobotní první repríze by nyní už snad nemělo stát nic v cestě. V krátkém čase si musel početný kolektiv vystupujících a dalších divadelních profesí znovu zažít své role a úkoly, které měli vyladěné na leden letošního roku. „Na oživení Roku na vsi jsme měli jeden týden zkoušek. Musím říct, že dát po třech měsících dohromady tak obrovský projekt, kde je 60 lidí napříč třemi soubory je něco neskutečného. Všichni ale jsou na znovuoživení Roku na vsi připraveni na sto procent a společně se těšíme na premiéru,“ uzavřel nadšeně Marek Pešl.