Centrum radosti je v nás
Život MŮŽE být kontinuálně proudící Radostí. Kdysi nám možná namluvili, že povinnost je víc než prožívání, že trpět ve jménu čehokoli je nutné, že Krása vzniká zásluhou člověka a Lásku je třeba hledat mimo své srdce.
Ale nic z toho ve světě skutečných hodnot neplatí.
Mnoho lidí žije své životy smutně, fádně a předvídatelně, jako by nesli na ramenou těžký kříž. Je to neblahý úkaz společnosti, která je sic blahobytná, ale postavená na nezdravých bezduchých základech. Pozvedneme-li svůj vlastní život, změní se i klima kolem nás.Obklopíme se oduševnělými lidmi, uměním, předměty, které mají příběh a těší naše srdce. Když je naše Duše dokořán a mysl otevřená zázrakům světa, jsme šťastní, neboť jsme ŽIVÍ. A tento pramen, který z nás tryská, je osvěžením i pro všechny, které cestou potkáme.
Proměníme-li sebe, změní se vše.
Příběhy, které nám píše Život, jsou mnohdy tak fantastické, že předčí naše nejdivočejší sny! Přesto nebo právě proto, kráčíme dál. Neochvějně, odvážně a s hlubokou důvěrou ve smysl věcí, které nás potkávají. Jdeme dál, se smíchem odhalujíc paradoxy světa, ve kterém žijeme i své omyly a očekávání. Putujeme dál a na své pouti tímto vesmírem se postupně očišťujeme od všeho, co nám nepatří. Od nemoudrých přání, egoistických tužeb a iluzorního vidění světa. A stáváme se Tím, kým od počátku jsme…
Kdyby lidé o maličko víc tančili, o špetku více zpívali a byli o trošku bláznivější, jejich energie by více proudila a jejich problémy by se postupně vytratily.
Osho
