O práci kameníků a sochařů: hrad Šternberk otevřel novou expozici v šatlavě
Návštěvníci hradu Šternberka mohou nově obdivovat jedinečná historická díla sochařů a kameníků, která byla dříve uložena v depozitáři. Kamenné prvky s motivy erbů a znaků jsou k vidění v hradní šatlavě, druhá část výstavy pak přibližuje kamenické nářadí a nástroje.
Hrad Šternberk na Olomoucku o uplynulém víkendu poprvé představil veřejnosti sbírku kamenných fragmentů, zpřístupnil jej při příležitosti Mezinárodního dne památek. Expozice se nachází v objektu bývalé šatlavy.
„Ve fondech šternberského hradu se nachází unikátní soubor fragmentů sochařských a kamenických děl, dokumentujících jednak stavební a historický vývoj hradu, za druhé pak sběratelské aktivity iniciátora velké přestavby hradu knížete Jana II. z Liechtensteina žijícího v letech 1840 až 1929. Vystaveným exponátům dominují prvky s heraldickými motivy, jež jsou seřazeny tak, jak daní příslušníci nobility ovládali v průběhu staletí hrad Šternberk," uvedl zástupce hradu Šternberka Jan Gottwald.
Prohlídku tak návštěvníci zahájí šternberskou hvězdou na svorníku, závěru instalace vévodí mohutný pískovcový blok se štítem Liechtensteinů, majitelů panství od přelomu 17. a 18. století do roku 1945. Ve druhé místnosti expozice se nacházejí kamenické nástroje a nářadí, součástí jsou rovněž historické grafiky kamenických prací. „Instalace se zaměřuje na popis práce kameníků a cestu kamene z lomu až k výslednému uměleckému zpracování,“ doplnil Gottwald.
Přízemní klenutý prostor v sousedství vstupní brány hradu Šternberk, kde je depozitář umístěn, vznikl během výstavby opevněného předhradí směrem k městu v 16. století. Zdivo uvnitř budovy pochází většinou z přestavby podle plánů lichtenštejnského inženýra Borowského v roce 1847. V objektu tehdy vzniklo pět vězeňských cel. „Šatlava však v této podobě neměla dlouhého trvání. Se zánikem poddanství a koncem vrchnostenské správy bylo vězení zrušeno a interiér objektu se adaptoval v 2. polovině 19. století na kancelářské prostory,“ dodal zástupce hradu.
Ve 20. století budovy u vstupní brány sloužily jako bytové jednotky, jednu z nich využíval k bydlení šternberský malíř Libor Vojkůvka (1947-2018). Exteriér objektu byl součástí rozsáhlé rekonstrukce, která se na hradě uskutečnila v letech 2019 až 2021. Nyní začíná sloužit jako depozitář kamenných fragmentů.
