Zbrašovské aragonitové jeskyně rozzáří instalace Světlo sklem

Zbrašovské aragonitové jeskyně (ZAJ) v Teplicích nad Bečvou se staly dějištěm výstavy s názvem Světlo sklem. „Již více než 40 let Zbrašovské aragonitové jeskyně pravidelně ožívají současným výtvarným uměním. Letos dostal tuto příležitost sklářský výtvarník, designér a pedagog, laureát Bavorské státní ceny Meister der Moderne a dalších designerských ocenění,“ uvedla v tiskové zprávě vedoucí ZAJ Barbora Šimečková.

Strnadel svá díla tvaruje z volné ruky a inspiruje se detaily z reálného života. Jde tedy o hutně tvarované sklo, umělec ale ke tvorbě nepoužívá pevné formy. „Proces tvarování skla prostřednictvím vlastního dechu vedl autora k dílům, kdy vlastním dechem nejen formuje, ale také deformuje nově vznikající objekty,“ uvedla kurátorka z Muzea regionu Valašsko Kamila Valoušková.

Zbrašovské aragonitové jeskyně obohatil Strnadel především objekty, které jsou inspirované krápníkovými útvary, které ho upoutaly na plakátech z jeskyňářských cest po Evropě. „Nejsou výtvorem odkapávající mineralizované vody, ale jde o hutně tvarované sklo, autor nepoužívá formu, ale tvaruje sklovinu pouze sklářským nářadím,“ navázala Valoušková. Autor při tvorbě využívá vlastností, které sklo nabízí v rozžhaveném kapalném stavu. „Vedle skleněných Aragonitů vyplouvají ze tmy oválné objekty inspirované omletými kusy skla a kameny z Rožnovské Bečvy,“ doplnila kurátorka s tím, že právě řeka Bečva byla kdysi hybnou silou řady valašských skláren.

Poslední částí instalace je kolekce svítidel, na které Strnadel spolupracoval s Mikulášem Parmou. „Bez něj by doslova SKLO nebylo SVĚTLEM. Mikuláš vyvíjí a vyrábí světelné soustavy pro divadelní scény, koncertní sály, kostely nebo soukromé rezidence. Ve zbrašovském podzemí se jeho zaujetí světlem zhmotnilo v realizaci světel s betonovou základnou, jejichž design navrhl Ondřej,“ objasnila Valoušková.

V této části se výjimečně nejedná o výtvory z volné ruky, ale k jejich dokončení využili dřevěnou rotační formu. „Výsledný tvar je opět upraven autorem, který v nich nechal odrazit něco z přírodních rozmarů,“ dodala kurátorka vzápětí.

Zbrašovské aragonitové jeskyně byly objeveny v místním kamenolomu na přelomu let 1912 a 1913. „Objev je spojen se jmény bratří Josefa a Čeňka Chromých, kteří do nich poprvé pronikli a následně se věnovali jejich průzkumu,“ vysvětlil mluvčí ZAJ Pavel Gejdoš. Jeskynní chodby jsou dlouhé 1,4 kilometrů, pro návštěvníky je přístupných 375 metrů. Jedinečnost jeskyně spočívá v kuželovitých raftových stalagmitech a kulovitých povlacích stěn, které připomínají koblihy.