6. červenec patří připomínce upálení mistra Jana Husa. Je symbolem statečnosti i svobody svědomí
Na řadě míst Česka si dnes lidé připomenou odkaz církevního reformátora Jana Husa, který byl pro své názory před 603 lety upálen v německé Kostnici. Vzpomínat se na něj bude například při bohoslužbách v Praze či v jeho rodišti Husinci. Připomínka Husa následuje po oslavách sv. Cyrila a Metoděje, které stejně jako dnešní státní svátek upozorňují na významné kořeny českého národa.
(asi 1370, Husinec – 6. července 1415, Kostnice)
Byl kněz, český náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog a římskokatolický kněz. Hus byl jedním z prvních reformátorů církve.
Každoročně se Hus oslavuje například v Husinci, který se považuje za místo jeho narození. Letos trvají Husovy slavnosti od čtvrtka, kdy se uskutečnila pietní vzpomínka na Husa a četly se jeho dopisy z Kostnice. Dnes mohou lidé navštívit bohoslužbu a divadelní a hudební představení. Závěr oslav bude opět patřit koncertu Jihočeské filharmonii.
Husa připomenou i dobové slavnosti na hradě Točník, kde v programu s názvem Ve znamení kalicha - za dob husitských mohou návštěvníci vidět například jeho kázání. V hradní kapli se před polednem uskuteční bohoslužba Církve československé husitské.
Reformní kněz a též tvůrce spisovné češtiny Jan Hus vystudoval v letech 1390 až 1404 svobodná umění a teologii na Univerzitě Karlově. Kritizoval církev za odvrácení se od jejích prvotních ideálů a odmítal její institucionalizaci, současně kritizoval kněží žijící v hříchu či kupčení s odpustky. Církev jej za to označila za kacíře, Hus své názory ale odmítl odvolat, proto byl rozhodnutím církevního koncilu v Kostnici 6. července 1415 upálen. Jeho smrt vedla posléze v českých zemích k zásadní husitské revoluci.
Hus je podle dnešních historiků příkladem zásadovosti, statečnosti, svobody svědomí a ochoty držet se pravdy. Předběhl v mnoha směrech zásady budoucích protestantských reformací.
