Před dvaceti lety vznikl Olomoucký kraj. Byla to partyzánština,vzpomíná první hejtman Jan Březina
Za partyzánštinu označil první olomoucký hejtman Jan Březina tehdejší budování krajských úřadů, od jejichž vzniku uplynulo 20 let. Vznik nového úřadu připravoval jako olomoucký přednosta a do čela kraje usedl po prvních krajských volbách, tehdy jako člen KDU-ČSL. Podle něj měla regionalizace význam, samotný smysl úřadu se však podle něj posunul zcela jiným směrem, než si tehdy představoval. I proto se na fungování kraje s jeho přebujelým aparátem dívá s odstupem let spíše skepticky.
„Jsem strašně rád, že jsem u toho tehdy byl, byla to taková pionýrská doba. I personálně úřad vznikal tak, že jsme si sedli s přednosty a vybírali jsme velice poctivě ty nejlepší, které jsme tehdy měli ve svých úředních aparátech, pro budoucí kraj. Vzpomínáme například i na historku, kdy za mnou přišel šéf finančního odboru s tím, že si musíme jako kraj založit účet. Tak jsem vytáhl tisíc korun a poslal ho do banky založit účet kraje,“ řekl Březina.
Kraj sídlil tehdy v prostorách železniční polikliniky, původně se totiž počítalo s tím, že personálně bude menší. Úřad se vybavoval z materiálového zázemí jednotlivých okresních úřadů. „Byly to měsíce, kdy se dávali lidé dohromady a do toho jsme přebírali kompetence z centrální státní správy. Kraj se musel vypořádat sám se sebou, se svým vznikem. Do toho se musela řešit otázka nemovitostí, pojištění krajského majetku. Partyzánština byla v tom, že jsme věděli, že musíme určité věci udělat, a nikdo nevěděl jak, museli jsme v danou chvíli improvizovat,“ řekl Březina.
Vznik krajských samospráv má podle něj smysl dosud. Pomohlo to především investicím do regionů, což se projevilo například na údržbě silnic. Důležitá je podle něj i správa území a vztah krajské samosprávy k občanovi. „Regionalizaci České republiky bych viděl jako pozitivní krok,“ uvedl Březina. Za negativní naopak označil administrativní náročnost a přebujelost aparátu - dnes má například olomoucký krajský úřad 554 zaměstnanců. Podle něj se podařilo vyřešit kraji řadu problémů. To zásadní, za což považuje ekonomiku kraje, se však podle něj rozhýbat nepodařilo.
Z hejtmanství do Evropského parlamentu
Březina byl hejtmanem čtyři roky, v roce 2004 odešel do Evropského parlamentu, kde zůstal dvě volební období. Nyní má poradenskou činnost v oblasti podpory výzkumu a inovací, jde o stejný obor, kterému se v Bruselu věnoval. Od roku 2012, kdy vystoupil z řad KDU-ČSL, je nestraník. „Zařekl jsem se, že 17 let v uvolněných funkcích bylo dost. Má životní dráha už se ubírá jinudy,“ uvedl. Politiku sleduje, ale už se v ní neangažuje, zastává pouze funkci uničovského zastupitele jako nestraník za KDU-ČSL.
Při ohlédnutí za vznikem krajských samospráv se nyní nemůže ubránit pocitu vystřízlivění. „Tehdy jsem žil v iluzi, že lze vytvořit vysoce profesionální malou servisní jednotku, která bude po všech stránkách užitečná a bude mimo vlivy struktur politických stran. Ukázalo se to jako čirá iluze, šlo to jiným směrem, než jsem si představoval,“ dodal první olomoucký hejtman.
