Neznámý akademický malíř František Krágl z Prostějova. Jeho osudy jsou zahaleny řadou tajemství
Osudy akademického malíře Františka Krágla jsou zahaleny řadou tajemství. Nenajdeme ho ve slovnících a encyklopediích, informací je poskrovnu. Jisté je, že přes třicet let žil a tvořil v Prostějově. Na zdejším zámku má až do konce dubna výstavu.
Autorka je historička a publicistka.
Akademický malíř František Krágl se narodil 6. března 1885 Chrudim, kdy zemřel, se přesně neví. Život zahaluje řada tajemství. Jeho osudy a dílo se snažili odhalit a přiblížit Tomáš Cydlík ze Státního okresního archivu v Prostějově a starožitník a kurátor Miroslav Macík, kteří připravili výstavu s názvem František Krágl, obrazy ze soukromých sbírek v jednom ze sálu městské galerie na zámku na Pernštýnském náměstí v Prostějově. Zájemci ji mohou zhlédnout do 29. dubna.
František Krágl studoval na Akademii výtvarných umění u profesorů Františka Ženíška a Maxe Pirnera. Potom působil jako středoškolský profesor na různých místech Moravy a Slovenska. Ve dvacátých letech učil na reálce v Košicích. Do Prostějova přišel v roce 1929 z Olomouce. Byl uváděn jako akademický malíř a soukromý profesor. Manželka Serafia rozená Floderová (1899 – 1942) byla poštovní asistentkou a pocházela z Lipníku nad Bečvou. V Prostějově bydlel na různých adresách, například Riegrova 16, Ruská 5, Školní 29, Jiráskovo náměstí 4, Svatoplukova 86. Poslední bydliště je uváděno v srpnu 1952 na Husově náměstí č. 33.
Věnoval se hlavně krajinomalbě. Motivy čerpal z plenéru na Moravě, Valašsku, Slovensku, Podkarpatské Rusi, v okolí Chotěboře a v Prostějově a okolí. V jeho díle najdeme i figurální náměty, portréty a zátiší. V srpnu 1930 nabídl městské radě v Prostějově ke koupi olejomalbu a akvarel Partie u sv. Anny v Drozdovicích. Po odmítnutí koupě věnoval v roce 1931 akvarel prostějovskému muzeu, tehdy mělo název Národopisné a průmyslové museum města Prostějova a Hané.
Zajímavé jsou i jeho obrazy dokumentující tvář tehdejšího Prostějova – u kostela sv. Jana Nepomuckého s klášterem Milosrdných bratří, část Dolní ulice u kostela sv. Petra a Pavla, kaple sv. Floriána, sv. Anny v Drozdovicích, sv. Andělů Strážných v Mánesově ulici, Boží muka pod Plánivou u Dětkovic.
Vytvořil také několik sérií pohlednic, na kterých zobrazil různé pamětihodnosti, například krásy Sobotína. V březnu 1945 vydal vlastním nákladem umělecké pohlednice prostějovského historického zámku. V té době byl pro svůj konzervativní styl tvorby charakterizován v tehdejším regionálním listu Hlasy z Hané jako „umělec staré gardy a šťastný stvořitel krásných věcí“.
Jeho obrazy se nacházejí většinou v soukromých sbírkách a občas jsou nabízeny ke koupi na aukcích.
