FOTO, VIDEO: Secesní Národní dům v Prostějově už má všechny původní vitráže, které vytvořil architekt Kotěra
Secesní skvost, Národní dům v Prostějově, se konečně může pochlubit všemi původními vitrážemi, které zde vymyslel geniální architekt Jan Kotěra. Bestiální přestavby za nacistů originální skleněné výplně pohřbily. Obnovené vitráže jsou v hlavním divadelním sále a ve vestibulu.
"Z dokončení vitráží mám samozřejmě obrovskou radost. Jsou důkazem toho, co říkám také u komentovaných prohlídek, že když Kotěra pouštěl do některých prostor světlo, to světlo s tím prostorem najednou hrálo úplně jinak a celý prostor výrazně proměnilo. V divadelním sále se najednou proměnil strop a jakoby se zvedl. Vyrýsovaly se tvary, které dřív nebyly zřetelné. Objem divadelního sálu se zvětšil," nešetří chválou bývalá ředitelka prostějovského Městského divadla Jana Maršálková.
Obnova vitráží v Národním domě probíhala postupně. Město se nejprve pustilo do hlavní vitráže v divadelním sále, poté přišel na řadu vestibul a letos na konci léta dělníci dokončili obnovu lunet opět v hlavním divadelním sále.
"Stavebně to vůbec nebyl jednoduchý úkol. V hlavním sále se muselo postavit lešení, aby se k tomu dělníci dostali. Museli to stihnout přes prázdniny," podotkla Maršálková.
Obnova původních vitráží v Národním domě postupně zahrnovala monumentální poloeliptické okno nad balkonem v divadelním sále a stropní eliptický světlík ve vstupním vestibulu. Jde o repliky původních ztracených vitráží. Nyní řemeslníci dokončili také osazení replik půlkruhových vitrážových oken, která jsou v prostoru stropních lunet nad osmi postranními balkony v divadelním sále. Akce přišla na 1,5 milionu korun a dotací přispěl Olomoucký kraj.
Původní lunetová okna prosvětlovalo přirozené denní světlo, nacisté však v době okupace okna zazdili. Úplné obnovení okenních otvorů již nebylo z hlediska provozu divadla žádoucí, lunety proto osvětluje umělé osvětlení dálkově ovládané z kabiny techniků.
Prostějovský Národní dům je secesním skvostem architekta Jana Kotěry. Budova se otevřela koncem roku 1907 a na její výzdobě se podílela řada zvučných prostějovských firem. Za druhé světové války však cenný objekt znehodnotili nacisté, nařídili úpravy, které měly co nejvíce potlačit prvky slovanské secese. Vitráže většinou zazdili. Původní tvář se do Národního domu, kde je kromě divadla také secesní kavárna, salonky a přednáškový sál, začala vracet v 90. letech minulého století a stála již desítky milionů korun.
