Expozici Marnotratný milovník barev, malíře Stanislava Menšíka, vystavuje Arcidiecézní muzeum
Arcidiecézní muzeum v Olomouci otevřelo výstavu mapující tvorbu Stanislava Menšíka (1912-1970), malíře ze Svatého Kopečku.
Expozice nese název Marnotratný milovník barev a představuje jeho obrazy s křesťanskými náměty, ale i krajinomalby, zátiší či malířské záznamy prostých příběhů a útržků života. Menšík byl samouk, ale prošel odborným školením u Alfonse Muchy a výrazně jej ovlivnila tvorba francouzského malíře Georgese Rouaulta. Pro dráhu svobodného umělce se Menšík rozhodl v devatenácti letech po smrti svého otce. Postupně si vypracoval svůj svébytný styl. První obraz prodal podle kurátora známému za 500 korun, získané peníze pak údajně dal žebrákovi.
„Toto romantické gesto jej dosti charakterizuje. Finančně na tom nebyl nikdy moc dobře. Větší komerční úspěch přinesla až jeho první samostatná výstava v Brně roku 1944, kdy prodal všechny vystavované práce," uvedl kurátor výstavy Jan Andres. Menšík absolvoval formou soukromých konzultací ve 30. letech školení u Alfonse Muchy, kterého pak uváděl jako svého učitele. Dalším velkým inspiračním zdrojem se pro něj stal francouzský malíř Georges Rouault (1871 - 1958), díky němuž upevnil svůj vitrážový styl s výraznými tmavými konturami oddělujícími barevné plochy, doplnil kurátor.
Důležitou roli sehrály v Menšíkově životě také takzvané Akademické týdny na Svatém Kopečku, které se v režii dominikánů konaly v letech 1936 až 1940 a jejichž součástí byly také výstavy. „Od roku 1938 tam Menšík spolu s dalšími autory vystavoval a podílel se na nich i jako kurátor. Seznámil se zde s řadou křesťansky orientovaných umělců, jako byl teolog Metoděj Habáň, spisovatelé Jan Zahradníček, Jan Čep, Jakub Deml či malíři Rudolf Michalik a Václav Boštík," doplnil mluvčí Muzea umění Tomáš Kasal.
V počátcích maloval většinou krajinky, zejména z okolí Svatého Kopečku, od roku 1937 se už objevují biblické náměty a duchovní tematika. Největší část prací na výstavě pochází z vrcholného období jeho tvorby z let 1942 až 1944. Pro Menšíka byla důležitá i pozdější spolupráce s architektem Lubomírem Šlapetou, s nímž upravoval prostory několika olomouckých obchodů. Svou tvorbu později rozšířil o náměty z jesenické přírody.
