Olomoučané si tento týden připomenou výročí osmdesát let od zapálení olomoucké synagogy českými fašisty

Místní fašisté budovu vystavěnou v tehdy módním orientálně-byzantském slohu zapálili v noci z 15. na 16. března 1939. Synagoga, která na svém místě stála pouze čtyři desítky let, již nikdy nebyla ve městě obnovena. Místo ní je nyní parkoviště, jehož provoz financuje zdejší židovskou obec.

Oheň byl v synagoze založen v noci a hasiči jej hasili až do odpoledních hodin 16. března. Poškozeny byly především dřevěné části hlavní kopule a vnitřní zařízení. „Olomouckou židovskou synagogu bezpečně zapálili čeští fašisté. Němci byli při tom, nedovolili hasičům, aby tam rychle přijeli ... Pamatuji si na to, byli jsme s maminkou naproti v Mlýnské ulici, byl vidět dým. Tehdy mi bylo šest let," řekl olomoucký historik Milan Tichák.

Doplnil, že začátek okupace doprovázel v olomouckých ulicích hluk a nepořádek již předcházející večer 14. března, kdy místní henleinovci v Pavlovičkách, Povlu či na Nových sadech bubnovali a zpívali. „Naše úřady si už na ně netroufly. Byl to škaredý den, padal sníh, takové velké mokré vločky, bylo to zoufalé, lidé plakali, měli strach, co bude," podotkl historik.  

Vlastní požár se stal podle zástupců olomoucké židovské obce jen záminkou ke zbourání synagogy, které bylo zanedlouho městem nařízeno. Odklízecí práce trvaly až do března 1940. „Z původní synagogy se zachovaly vitrážní okna a lavice, které jsou vystaveny v synagoze v Lošticích," řekl předseda Židovské obce Olomouc Petr Papoušek.

Nenávist vůči Židům, která vygradovala hned prvním dnem okupace zapálením synagogy, se podle historika Ticháka formovala již dlouho předtím. „Židé byli bohatí, věnovali se bankéřství a byla mezi nimi obrovská solidarita. Tvořili komunitu, která budila závist a z toho pramenila nenávist vůči nim," doplnil Tichák. „Již od 30. let v Německu i v dalších oblastech protižidovské nálady rostly a gradovaly. Už o rok dříve, v listopadu 1938, vyhořely synagogy na Křišťálovou noc v Sudetech," doplnil Papoušek.

Olomoucká synagoga již nikdy nebyla obnovena, byť občas zaznívaly názory, že by se tak stát mělo. „Pro nás by to byla pouze výstavba muzea. Původní synagoga měla sedm set míst, naše obec má nyní sto padesát členů, ten prostor odpovídal úplně jiné komunitě před válkou než nyní. Navíc by to stálo obrovské množství peněz, kterými nedisponujeme. Na místě původní synagogy nyní provozujeme parkoviště, ze kterého platíme provoz židovské obce," doplnil Papoušek. Olomouckým Židům pro setkávání nyní slouží komunitní centrum v Komenského ulici.

Olomoucká synagoga byla postavena v letech 1895 až 1897 podle projektu významného vídeňského architekta Jakoba Gartnera. „Velkolepé dílo bylo postaveno místními firmami nákladem čtvrt milionu zlatých," uvádí Židovská obec Olomouc na svých stránkách. Budova měla impozantní vzhled, vysoká byla téměř 40 metrů. Pyšnila se také bohatou vnitřní výzdobou, měla 440 míst k sezení pro muže a 304 pro ženy.

Na jejím místě později vznikl park, ve kterém v období komunismu stálo kamenné sousoší Lenina a Stalina. Dnes tato plocha slouží k parkování aut. Historii synagogy připomínají ve městě pamětní deska na budově sousední přírodovědecké fakulty na třídě Svobody. Židovská obec Olomouc v souvislosti s výročím zapálení synagogy chystá 20. března na Palachově náměstí vzpomínkové setkání.