Seniorky z Přerova ušily pro děti z prostějovské nemocnice přes sto panenek Kiwanis
Přinášejí radost, pomáhají přijít na jiné myšlenky, ale také umožňují názorně vysvětlit, co děti v nemocnici čeká. Řeč je o panenkách Kiwanis, které mají v Česku již patnáctiletou tradici a jsou nedílnou součástí pobytu například i v prostějovské nemocnici. Podobně jako v jiných zdravotnických zařízeních, i zde jsou bílé výukové panenky příjemným společníkem pacientů dětského oddělení a přinášejí nesporné výhody i zdravotníkům. O jejich výrobu se přitom starají seniorky v domovech důchodců, v tomto případě konkrétně babičky z Domova pro seniory Přerov.
„Bílé textilní panenky Kiwanis jsou specifické v tom, že se na ně dá kreslit fixy a v momentě předání dítěti jsou vlastně jako nepopsaný list. Děti si je pak mohou samy vyzdobit a zabavit se, ale také si k nim touto cestou vytvořit vztah a najít kamaráda, který jim pomůže překonat stres a strach z lékařského prostředí,“ vysvětluje Lenka Šigutová, primářka dětského oddělení Nemocnice Prostějov s tím, že panenky mají děti u sebe nejen během celého pobytu v nemocnici, ale zůstávají jim i při odchodu domů.
Velkým benefitem panenek je pak navíc možnost vysvětlit dětem postup při nutných vyšetřeních či zákrocích, seznámit je se vším, co je čeká, ale i s tím, co se od nich očekává. „Sestřičky a lékaři pomocí panenek mohou dětem jejich řečí a nenásilně vysvětlit jaká vyšetření či zákroky je čekají a zajistit tak lepší spolupráci, což je vždy benefitem pro všechny zúčastněné – děti, rodiče, i nás zdravotníky,“ dodává Lenka Šigutová.
Zásluhu na fungování tohoto projektu v Nemocnici Prostějov přitom mají aktuálně především babičky z Domova pro seniory Přerov, které ve svých volných chvílích ušily pro nemocnici více než stovku panenek, které v měsíci květnu osobně předaly na oddělení zdravotníkům i vedení nemocnice.
Kiwanis panenka je projekt českých a slovenských Kiwanis klubů určený pro pomoc nemocným dětem. Je to bílá látková loutka vyrobená z bavlny a vyplněná látkovou střiží, která již od roku 2000 pomáhá dětským pacientům v některých nemocnicích překonat pocit osamění a strachu z neznámého.
