Riziko klíšťových infekcí souvisí s přemnožením hrabošů, zní z olomoucké univerzity
Zvýšené riziko nebezpečných infekčních nemocí přenášených klíšťaty souvisí podle vědců s přemnožením hrabošů. Pomocí dat o početnosti drobných hlodavců lze podle nich předpovědět v Evropě s ročním předstihem riziko nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou a v dotčených lokalitách včas před tímto rizikem varovat obyvatelstvo. Vyplývá to z objevu týmu vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a brněnské fakulty veterinární hygieny a ekologie, informovali zástupci olomoucké univerzity.
Vědci v tříletém výzkumu prokázali spojitost mezi intenzitou výskytu těchto nebezpečných infekčních nemocí a přemnoženými hraboši. Hlodavci jsou totiž hlavními hostiteli larev i nymf klíšťat, která poté napadají větší savce včetně člověka. „V práci ukazujeme, že roky zvýšeného rizika nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou lze jednoduše předpovídat pomocí početnosti hraboše polního z minulého roku. S pomocí dat o početnostech hraboše polního v České republice jsme úspěšně předpověděli výskyty chorob nejen v Česku, ale také v Německu, Rakousku a Slovinsku," uvedl vedoucí katedry ekologie a životního prostředí olomoucké přírodovědecké fakulty Emil Tkadlec.
Vědci sledovali početnost hraboše polního, který je pravidelně ve dvou až čtyřletých intervalech přemnožený. Například letos se hraboši přemnožili na Moravě. „Metodou analýzy časových řad jsme prokázali, že kolísání výskytu obou klíšťových nemocí je silně závislé na cyklickém kolísání početnosti hraboše polního. Předpověď se ještě vylepšila přidáním klimatických vlivů," doplnil Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí.
Podle odborníků vysoká početnost hraboše polního i jiných hlodavců má za následek lepší přežívání larev klíšťat a v následujícím roce i vyšší počet jejich infekčních nymf. Modely postavené na souvislosti mezi populacemi hrabošů a klíšťat, které předpovídají riziko nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou, jsou přitom podle nich jednoduché. Potřebná data lze snadno získat z veřejných databází. „Tento model proto může být okamžitě aplikován. Tím se otevírá možnost obecné předpovědi rizika nakažení i dalšími klíšťovými chorobami, které mají závažné dopady na zdraví lidí i zvířat," podotkl Pavel Široký z brněnské veterinární univerzity.
Předpovídání rizika onemocnění klíšťovými chorobami se stalo důležitým předmětem výzkumu po celém světě. K nejvýznamnějším klíšťovým nemocem patří lymská borelióza a klíšťová encefalitida, v ČR jsou obě onemocnění.
