Dušičky podle Miroslava Komínka. Jak je ve zdraví přežít?
Policejní rada Miroslav Komínek z Městské policie Přerov dává rady, jak přežít ve zdraví letošní Dušičky, nebo-li Svátek zesnulých.
(Text níže je zachován v původním autentickém znění. - pozn. red.)
Sváteční řidiči naplní své garážované miláčky chvojím, svíčkami, lampičkami a zbytkem rodiny a vyrazí do dopravní špičky, o jejíž zrádnosti nemají ani potuchy. Za dobu, kdy naposledy třímali v ruce řadicí páku s hlavicí z umělého jantaru, přibyly objížďky, překopy a zákazy. Jediné, co nepřibylo, jsou kilometry dálnice. Ale tam stejně nejedou. Jedou na místo posledního odpočinku, aby zavzpomínali na zesnulé.
Za neustálých rad příbuzných a píchání smrkového věnce nakonec dorazí až ke hřbitovu. Je to jako výroční setkání svátečních řidičů. Nakonec najdou volné parkovací místo. Vůbec jim není podezřelé, že je volné, zatímco jinde je narváno. Takže jsou za chvíli plné chodníky, zákazy a jiná naprosto nevhodná místa k parkování. Ty, kteří nedorazili po vlastních kolech, vyplivuje jeden autobus za druhým, a za chvíli proudí na ztichlý hřbitov davy návštěvníku. Dalo by se říci, že je tam víc živých než mrtvých.
Zametá se, uklízí, čistí, zalévá, krade se hezčí výzdoba ze sousedního rovu. Prostě taková dušičková klasika. Abychom to všichni ve zdraví přežili, tak bychom pro vás měli pár dobře míněných rad.
Vy, co máte nacouváno milion kilometrů bez nehody, buďte ohleduplní k těm, kteří prochází očistcem našich silnic jen jednou, dvakrát za rok.
Vy, co jedete jednou za rok na hřbitov, dejte do jízdy všechno. Vězte, že když je někde podezřele moc místa k parkování, má nejspíš nějaký důvod. Třeba zákaz parkování. (Neobjevili jste Ameriku. Místní už to mají dávno očíhnuté.)
Na hřbitově nenechávejte své věci bez dozoru. Je dost takových, kterým není nic svaté. Ani tady.
Pokud uvidíte na sousedním hrobě cizí osobu, kterou tam obvykle nepotkáváte, je to podezřelé. Pokud ji tam naopak vidíte posledních sto let, je to děsivé.
Nebuďte lhostejní k okolí. Hroby často navštěvují starší lidé a může se jim udělat špatně. Věnujte pozornost nehnutě ležícím osobám. I když to na hřbitově zní divně.
Neshlukujte se. Když už vás naženou do houfu umrlci, mějte roušky.
Pokud možno nezůstávejte po zavření hřbitova uvnitř. A když už, tak nám zavolejte. Máme klíče a dostaneme vás ven.
