Lidé dnes uctí památku zesnulých
Lidé dnes budou vzpomínat na své blízké, kteří zemřeli. Druhý listopadový den se připomíná Památka zesnulých, lidově Dušičky. Věřící se obvykle scházejí na bohoslužbách za zemřelé, hroby se plní svíčkami, věnci a květinami. Dušičky si letos lidé připomínají v době, kdy v Česku platí řada opatření, která mají zamezit šíření nemoci covid-19. Správci hřbitovů se na návštěvníky obracejí s žádostí, aby k hrobům nechodili pouze dnes a aby se na hřbitovech pohybovali s nasazenými rouškami, v doporučených rozestupech a maximálně ve dvou, pokud nejde o rodinu.
„Prosíme návštěvníky hřbitovů, aby pro návštěvy hřbitova a úpravu hrobů zvolili nejbližší pracovní dny a ideálně pak dopolední a časné odpolední hodiny," uvedla minulý týden například mluvčí Správy pražských hřbitovů Oldřiška Dvořáčková. Cílem je to, aby se „návštěvnost rozložila a snížilo se tak riziko nákazy." Některé hřbitovy budou mít delší otevírací dobu, aby se návštěvnost na nich více rozložila.
Pandemie koronaviru letos ovlivnila i prodeje dušičkového zboží. Zatímco květinářství evidují minimální zájem zákazníků, některé potravinářské řetězce sledují vyšší poptávku, kterou přičítají zavřeným hobbymarketům. Zájem je hlavně o svíčky, lampy, věnce a další dekorace na hroby.
Tradici svátku zemřelých každoročně nějakým způsobem udržují čtyři pětiny Čechů, zjistila loni v průzkumu agentura STEM/MARK. Památku zesnulých většina uctí při návštěvě hřbitova, ale jen zhruba pětina lidí se na něj vydá přesně 2. listopadu. Tradici Dušiček častěji dodržují lidé na Moravě než v Čechách. Na Moravě v tomto období vzpomíná na zemřelé podle průzkumu 88 procent lidí, v Čechách je to 77 procent.
Kde se vzaly Dušičky
Dušičky jsou vzpomínkou na zemřelé, kteří podle katolického pojetí nejsou ještě dokonale připraveni ke vstupu do nebe a jsou ve fázi takzvaného očišťování, které tato církev nazývá očistcem. Veřejné slavení vzpomínky na všechny zemřelé zavedl benediktinský opat Odilo z francouzského kláštera Cluny po roce 998. Od 14. století zdomácnělo i v Římě. Zvyk slavit v ten den tři mše za zemřelé potvrdil v 18. století papež Benedikt XIV. Od roku 1915 to bylo rozšířeno na celou katolickou církev.
Věřící mají památku zemřelých spojenou s modlitbou. V bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, kde obvykle slavnostní bohoslužbu věnovanou památce zesnulých slouží pražský arcibiskup kardinál Duka a je spojena s modlitbou na hřbitově, letos nebude. Modlitba za zemřelé patří k nejstarší křesťanské tradici. Mezi řadu lidových pověr a zvyků rozšířených v Česku patřila víra, že duše v předvečer Dušiček vystupují z očistce, aby si odpočinuly od útrap. Na svátky se pekly takzvané "dušičky" či "kosti svatých", což byly bochánky nebo rohlíky ve tvaru kostí, jimiž se obdarovávali pocestní či žebráci u kostela. Na Dušičky má kněz povoleno stejně jako při pohřbech a zádušních mších nosit černé roucho, ve kterém prochází hřbitov a kropí svěcenou vodou hroby.
