Historická budova Jeskyně Na Špičáku omládla. Původní vzhled si zachovala
Turistická chata Jeskyně Na Špičáku u Supíkovic na Jesenicku, která správě jeskyní slouží jako provozní budova, prošla rozsáhlou omlazovací kůrou. Zachovala si původní vzhled z přelomu 19. a 20. století, ale návštěvníkům nabídne větší komfort, například zcela nové sociální zařízení. Přírodní památka je nejstarší písemně doloženou jeskyní v zemi.
Rekonstrukce přišla na 12,2 milionu korun, kromě zateplení jsou nové například některé konstrukce, rozvody nebo okna.
„Ve střední části byla dřevěná část budovy tak narušena, že musela být rozebrána a znovu vystavěna. Záměrem celé rekonstrukce bylo zachovat historický ráz hrázděné budovy, takže na první pohled vypadá stále stejně,“ řekl ředitel Správy jeskyní České republiky Lubomír Přibyl.
Budova má novou hliníkovou střechu, která imituje původní břidlici, a v tmavě šedé jsou i všechny klempířské prvky. Správa jeskyní také nechala vyrobit přesné dřevěné repliky původních oken.
V objetku z přelomu 19. a 20. století tak vznikly moderní prostory pro návštěvníky i zaměstnance. „Po napojení na vodovodní přípojku a vybudování podzemní splaškové jímky se podařilo postavit zcela nové sociální zařízení pro návštěvníky v místě původních toi-toiek,“ podotkla vedoucí Jeskyně Na Špičáku Evelyna Vozábalová.
Jeskyně si nyní mohou prohlédnout i vozíčkáři. U bočního vchodu do pokladny vyrostla nájezdová rampa.
Unikátní příklad stavby krasového území
Národní přírodní památka Na Špičáku byla vyhlášená v roce 1970. Jeskyni vytvořily ledovcové vody ve čtvrtohorách a je nejstarší písemně doloženou jeskyní v ČR s historickými nápisy na stěnách datovanými do roku 1519.
Zdejší podzemí je turistům přístupné už od roku 1885. U zpřístupnění stál Sudetský horský spolek s předsedou Johanem Ripperem, zetěm jesenického otce lázeňství Vincenze Priessnitze.
Z délky 410 metrů je veřejnosti zpřístupněno 220 metrů chodeb a síní, kam každoročně zavítá kolem 15 tisíc návštěvníků. V jeskyni lze vidět geologickou stavbu krasového území, tvoří unikátní podzemní systém a je významným zimovištěm netopýrů a vrápenců.
Zděný dům na jižním úpatí Velkého Špičáku původně sloužil správci lomu rodiny Drechslerových. Kolem roku 1920 k němu přibyla dřevěná část jako výletní restaurace, později i krytá prosklená terasa a venkovní taneční parket.
