Vzácný levhart mandžuský si zvyká v Zoo na Svatém Kopečku. Brzy se ukáže návštěvníkům
Levharta mandžuského získala do svého chovu zoologická zahrada na Svatém Kopečku u Olomouce, do které kočkovitou šelmu přivezli zoologové z německého Ascherslebenu. Čtyřletý samec Akeno si už zvyká na nový domov a k vidění bude v rozlehlém pavilonu vybudovaném právě pro levharty mandžuské.
Levhart Akeno je příbuzensky spojen se Svatým Kopečkem. "Jedná se o vnuka naší samice Izabely, která si v naší zoo užívá zasloužený důchod," zmiňuje mluvčí olomoucké zoologické zahrady Iveta Gronská.
"Do budoucna by měl vytvořit chovný pár s mladou samicí. Ta přicestuje během několika měsíců z Kodaně. Prozatím ale Akeno potřebuje nějaký čas na aklimatizaci, než se v plné kráse ukáže návštěvníkům,“ uvedla olomoucká zooložka Jitka Vokurková.
Česká republika měla v chovu mandžuských levhartů podle Vokurkové výjimečné postavení. V zoologické zahradě v Praze bylo chováno nejvíce čistokrevných levhartů mandžuských mimo území Ruska. Jako druhá s jejich chovem v roce 2001 započala právě zoo na Svatém Kopečku, ve které bylo odchováno zatím 12 jedinců.
Ruské zoologické zahrady v čele se zoo v Novosibirsku postupně vypouštějí levharty mandžuské zpět do přírody, aby se posílila jejich populace. Olomoucká zoo se do tohoto projektu zapojila v roce 2005, kdy poskytla jednoho levharta. Populaci levhartů mandžuských ve volné přírodě ohrožuje pytláctví, lesní požáry a těžba dřeva a nerostných surovin.
Levhart mandžuský se přirozeně vyskytuje pouze na Dálném východě, kde obývá nedotčené lesy. Počty levhartů mandžuských v zajetí několikanásobně převyšují jejich zastoupení v přírodě. Za poslední léta se početní stavy volně žijících levhartů mandžuských ale zvýšily až na 100 zvířat, která byla spočítána v roce 2017 pomocí fotopastí. Původní monitoring v 70. letech minulého století, kdy probíhalo sledování stop levhartů ve sněhu, zjistil pouze 32 jedinců.
