VIDEO: Nový film režiséra Šikla přináší neznámé záběry z prostějovských ulic z doby okupace
Unikátní a dosud neznámé záběry z prostějovských ulic z doby okupace v roce 1968 přináší nový celovečerní dokumentární film režiséra Jana Šikla. Premiéru bude mít zítra na filmovém festivalu v Karlových Varech, odkud zamíří do Prostějova, kde ho diváci budou moci zhlédnout ve středu v kině Metro.
Unikátní záběry z Prostějova jsou dostupné na webových stránkách projektu. Je na nich zachycen například pohřeb tří prostějovských obětí okupace z 25. srpna 1968. Při vpádu sovětských vojsk zemřeli dvaadvacetiletý Josef Boháč, který byl zastřelen u divadla, sedmadvacetiletá Marta Říhovská zastřelená u tehdejšího kina Jas a sedmdesátiletý Ladislav Lang.
Režisér Jan Šikl sbírá soukromé rodinné filmové archivy již mnoho let. Před časem našel tři a půl hodiny dlouhý profesionálně natočený materiál, na kterém je zachycena invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa z období okolo 21. srpna 1968. Většina záběrů dosud nebyla nikdy publikována.
Kino Metro 70 Prostějov
Středa 25. 8. 20:00
Po skončení diskuse s režisérem a producentem
Kromě Prostějova záběry pocházejí z řady dalších nejrůznějších míst tehdejšího Československa, Prahy, Brna, Plzně, Liberce, Teplic nebo Cínovce. V dokumentu režisér pátral po tom, kdo je v archivních záběrech zachycen, další materiály pocházejí od amatérských filmařů, kteří je poskytli během vzniku filmu.
"Rok 1968 nevnímám pouze jako srpen. Ale jako to, co mu předcházelo, velké celonárodní nadechnutí plné ideálů, ve kterém si všichni navzájem rozuměli. A rovněž to, co následovalo, tedy rychlé vystřízlivění a hluboká kocovina ze začínající normalizace," konstatoval Šikl.
Některé filmové materiály ze srpna 1968, které natočili filmoví amatéři, mají na konci kotoučku připojené záběry z pohřbu Jana Palacha.
"V tom spojení scén je cosi symbolického. Velká soudržnost a společné odhodlání, po kterém následuje smutek a bezradnost. Jako by tyto scény tvořily oblouk roku 1968. Dvě polohy, které symbolizují osud naší společnosti," připomněl režisér.
21. srpna 1968 překročila hranice Československa vojska pěti států Varšavské smlouvy, Maďarska, Polska, Bulharska, Německé demokratické republiky. Hlavní podíl na invazi však měla armáda Sovětského svazu. Šlo o několik set tisíc vojáků a obrovské množství tanků, obrněných vozidel a letadel. Vpád vojsk ukončil v tehdejším komunistickém Československu demokratizační proces pojmenovaný jako Pražské jaro.
Lidé v Československu tehdy toužili po změně, po reformách v politice, hospodářství i kultuře. Lidé své naděje upnuli k novému reformnímu vedení komunistické strany, v jejímž čele stál Alexander Dubček. Sovětské vedení se však rozhodlo tyto demokratizační změny ukončit. Obávalo se, že Pražské jaro bude inspirací i pro okolní komunistické režimy.
Okupace má na svědomí přes sto mrtvých, stovky raněných a obrovské materiální škody. Desítky tisíc lidí emigrovaly a desítky tisíc jich byly vyhozeny ze zaměstnání. Po okupaci nastalo období normalizace. Sovětská vojska zůstala v Československu až do roku 1990.
