Geografové z univerzity budují výukový portál Geoskop zaměřený na zeměpis
Školní úlohy zaměřené na zeměpis bude obsahovat nový výukový portál Geoskop, který připravují geografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Portál podpoří výuku zeměpisu na základních i středních školách, přičemž úlohy budou vhodné pro její distanční i prezenční formu.
"Geoskop se snaží učitelům a žákům přinést moderní vzdělávací portál, na kterém najdou soubor logicky uspořádaných výukových a metodických materiálů a aktivit. Ty bude možné použít pro distanční i prezenční výuku zeměpisu na základních a středních školách. Při vytváření portálu i jednotlivých aktivit jsme se snažili vycházet z hlavních principů a požadavků moderní pedagogiky," uvedl vedoucí projektu Jan Hercik z katedry geografie Přírodovědecké fakulty UP.
Autoři při tvorbě portálu vycházejí z čerstvých zkušeností získaných v uplynulých měsících, kdy byla kvůli pandemii koronaviru ve školách zavedena distanční výuka. "Technické prostředky a nástroje, které tady už nějakou dobu existují, chceme využít k podpoře aktivizační výuky zeměpisu," podotkl Hercik.
Internet podle něj nemusí být při výuce pouhým zdrojem textů, fotek či videí, ale může poskytnout i zábavnou formu učení. "Chceme žákům nabídnout prostředí pro interaktivní řešení zeměpisných úloh, v nichž zkoumáním konkrétního problému mohou objevit, prohloubit a fixovat obecnější geografické poznatky. Zároveň s tím budou rozvíjet nejen své digitální dovednosti a analytické myšlení, ale i mezipředmětový nadhled," dodal Hercik.
Distanční výuka přináší řadu rizik
Autoři projektu nyní provádí celostátní sběr dotazníků ke zkušenostem s distanční výukou na vysokých školách během uplynulých tří semestrů, které ovlivnila pandemie covidu-19. Postřehy vysokoškolských studentů budou podle Hercika užitečné nejen pro organizaci univerzitní výuky, ale lze je využít i při volbě metod a postupů distanční výuky pro nižší stupně vzdělávání.
Distanční výuka s sebou podle Hercika přináší řadu didaktických, pedagogických i psychologických rizik. "Obecně platí, že čím jsou žáci mladší, tím těchto rizik přibývá. Stejně tak tomu je i v případě žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. I u nich se ukázalo, že distanční výuka pro ně většinou není to pravé," upozornil.
Při distanční výuce děti nemohou podle odborníků rozvíjet přirozené sociální kontakty s ostatními žáky, o které často kvůli dlouhodobému odloučení přicházejí. Domácí prostředí navíc dětem při distanční výuce zpravidla neposkytuje dostatek klidu a soukromí.
Po návratu dětí do škol se podle Hercika ukázalo, že pomyslné nůžky mezi žáky se kvůli dlouhé distanční výuce ještě více rozevřely. Další úskalí distanční výuky lze sledovat i z pohledu učitelů. "Zatímco někteří zahlcovali žáky kvanty on-line testů a hodinami výkladu, jiní se snažili přicházet se zajímavými projekty či natáčeli výuková videa,“ dodal.
