Ministerstvo zdravotnictví diskriminuje lidi s protilátkami, potvrdil Nejvyšší správní soud
Nejvyšší správní soud (NSS) opět potvrdil, že Ministerstvo zdravotnictví nedokázalo vysvětlit, proč nezvýhodňuje lidi, kterým byly prokázány protilátky proti koronaviru. Takoví lidé nemají momentálně stejné možnosti jako očkovaní či ti, kteří covid-19 prodělali. Prokázané protilátky totiž nestačí například ke vstupu na hromadné akce.
Ve svém čtvrtečním rozsudku, několikátým ve věci, NSS dospěl k názoru, že si ministerstvo protiřečí, když automaticky předpokládá, že lidé po nemoci jsou proti nákaze chráněni, i když se jim protilátky neměří, zatímco lidé, kteří se prokážou vysokými protilátkami, nikoliv.
Soud diskriminaci lidí s protilátkami ministerstvu vytkl už dříve. V polovině srpna poukázal na to, že ministerstvo v opatření z konce května jasně nezdůvodnilo, proč se očkovaní a vyléčení z covidu-19 nemusí testovat, zatímco lidé, kteří mají jen laboratorně naměřené protilátky, na testy musí.
Jaká hladina protilátek stačí?
Nyní resort neuspěl u soudu podle webu ani s novou argumentací, proč protilátky neuznávat. Soud posuzoval ustanovení z června, které platilo do konce července a týkalo se povoleného vstupu do veřejných prostor a na hromadné akce pouze lidem s testem na koronavirus, dokončeným očkováním nebo s potvrzením o prodělání nemoci. Právníci z ministerstva zdravotnictví se snažili přesvědčit soud, že podle současných vědeckých zjištění mají lidé po covidu dostatečnou imunitu 180 dnů po prvním pozitivním testu, zatímco u lidí s prokázanými protilátkami se neví, zda a kdy prošli nákazou, a nelze tak určit, odkdy jsou proti další infekci chráněni. Nepanuje také shoda, jaká hladina protilátek stačí.
Podle soudu tím ministerstvo opustilo argument, že základním kritériem má být předpoklad dostatečné hladiny protilátek, a protiřečí si. Ministerstvo podle soudu nedokázalo ani zdůvodnit, proč lidé s naměřenými protilátkami nemají mít srovnatelné postavení s těmi s potvrzením o prodělaném covidu.
Studie o protilátkách
K zavedení uznávání protilátek proti covidu pro prokázání bezinfekčnosti se v poslední době přikláněl premiér Andrej Babiš (ANO) i sněmovní opozice a s váháním to podpořil i prezident Miloš Zeman. Náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková v srpnu uvedla, že ale není jasné, jak vysokou hladinu protilátek člověk musí mít a zda by ho chránily i proti mutacím koronaviru.
Na podzim ministerstvo zdravotnictví chystá republikovou studii o protilátkách a buněčné imunitě na koronavirus, do které chce zapojit tisíce dobrovolníků a na které by se mělo podílet několik velkých center. Podle Vašákové je cílem poznat skutečnou míru promoření populace. Pravidelným testováním chce stát zkoumat i to, jak protilátky lidi chrání před nákazou.
Výzkumníci z centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně zpracovali studii, podle níž se do letošního března s koronavirem setkala víc než polovina české dospělé populace. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška naměřená data naznačují, že podíl populace vystavemá koronaviru do března 2021 byl významně větší, než by vyplývalo z odhadů založených jen PCR testování.
