Nový přírůstek pro kolonii surikat. Zoo Olomouc vítá další mládě

„Naše surikaty se nejspíš řídí heslem není důležitá kvantita, nýbrž kvalita,“ okomentovala narození jediného mláděte mluvčí Zoo Olomouc Iveta Gronská.

Samička surikaty přišla na svět 7. srpna, letní období přitom nenabídlo přívětivé podmínky. „Rodina ji odchovává ve venkovních norách, a proto jsme rádi, že si malá surikata poradila i s deštivým chladným obdobím na konci srpna,“ popsala zooložka Libuše Veselá.

Od roku 2018 mají surikaty svou expozici v novém pavilonu Kalahari, kde mohou návštěvníci pozorovat skupinky oblíbených zvířat ve venkovním i vnitřním výběhu.

„První surikaty přišly do Olomouce ze Zoo Bratislava, v té době se ještě vedla nedokonalá evidence mláďat. Dalo by se odhadnout, že počet by se počet úspěšně odchovaných mláďat mohl pohybovat kolem stovky,“ říká Iveta Gronská. Spolu s prvními surikatami dorazila na Svatý Kopeček dokonce kachlička, na které bylo napsáno, jak se to zvíře jmenuje – hrabačka surikata, protože to tehdy zdaleka každý nevěděl.

Surikaty tvoří až třicetičlenné skupiny nazvané klany nebo gangy. Žijí nejen na povrchu, nýbrž i v rozsáhlém systému podzemních nor. V němčině se surikatám přezdívá zemní mužíček. Někdy jim nory vyhrabou veverky, jindy vezmou za vděk opuštěným termitištěm. Během života surikata přehrabe svými drápky až několik tun písku. Skupině vévodí dominantní alfa pár, kterému je dáno výsadní rozmnožovací právo.

Jídelníček štíhlých šelem tvoří kořínky, hmyz, ještěrky, ale i jedovatí hadi, pavouci a štíři, neboť surikaty si s jejich jedem dokáží poradit a jsou vůči němu imunní. Rády konzumují i plody tzv. pouštního melounu, které se trochu podobají našim okurkám. Tyto plody jim pokrývají potřebu vody, které je v poušti Kalahari po většinu roku katastrofální nedostatek.