Speleologové se opět vydají do hlubin Hranické propasti. Využijí speciálního robota
Pomocí speciálně upraveného robota s delším lanem se speleologové pokusí znovu propátrat hlubiny Hranické propasti, která se již pět let pyšní titulem nejhlubší zatopené jeskyně na světě. Hlubiny chtějí prozkoumat ještě letos na podzim. Dosavadní naměřená hloubka pod hladinou je 404 metrů.
"Jsme v kontaktu s Bartlomiejem Gryndou, který nám sestavuje speciálního robota pro Hranickou propast. Měli jsme v plánu, že to ještě letos na podzim otestujeme a vyzkoušíme, případně se podíváme ještě kousek dál. Uvidíme, jak to bude stíhat. Kvůli počasí nám zbývá prostor do poloviny října, poté už se tam nedá kvůli počasí nic dělat," uvedl předseda České speleologické společnosti z Hranického krasu Michal Guba.
Speciální sonda je propasti šitá na míru a odborníci si od ní slibují posunutí dosavadních hranic i kvůli delšímu vodícímu kabelu, který byl určujícím limitem při světoznámém průzkumu česko-polské expedice 27. září 2016.
"Robot by měl mít každopádně delší kabel, mohli bychom se podívat dál a pokračovat v tom svahu, což jsme viděli, že pokračuje, ještě do větší hloubky. Předtím měl robot kabel v délce zhruba 500 metrů, nyní nám tvůrce slibuje, že by měl 1500 metrů. Při posledním průzkumu jsme skončili délkou kabelu," doplnil předseda.
Robot bude mít ruku s ramenem a nůžkami
Kromě delšího vodícího kabelu by měl být robot vybaven i speciální rukou. Při cestě v hlubinách mu totiž pohyb komplikuje členitý profil propasti, hrozí zde riziko zamotání vodícího kabelu.
"Žádnému z robotu, který jsme tam dosud měli, se totiž nepodařilo vyjet samostatně nahoru. Vždy tam zůstal a museli jsme ho tahat. V místě kde je restrikce takzvané Mikádo jsme domluveni, že na robotu bude nainstalována ruka s ramenem a nůžkami. Než by šel robot dolů, udělaly by se dva nebo tři průzkumné ponory a vystříhaly by se tak hlavně staré vodící šňůry. Až bude mít cestu vyčištěnou, šlo by se dolů," popsal Michal Guba.
Prvenství si propast drží pět let
Od nadcházejícího průzkumu si speleologové slibují nejen další možné pokoření hranic, ale především objasnění sporů vědců, které se kolem hloubky propasti dlouhodobě vedou.
"Za poslední čtyři roky od toho průzkumu se vynořila řada teorií. Já jsem v tom zásadovější, pokud si to neověříme, můžeme se jen dohadovat. V průzkumu jde tedy i to, abychom si nějaké teorie ověřili, případně vyvrátili a abychom mohli mít nastaven harmonogram, podle kterého by se vyvíjely další objevy. Dokud si nesáhneme na dno, jsou to jen teorie," dodal Guba.
Speleologové zkoumají hloubku Hranické propasti již řadu let a hranice postupně posunují. Své světové prvenství si drží přesně pět let, tehdy trasu sondě připravil v zaplavené vápencové propasti polský potápěč Krzysztof Starnawski, který se s ní část cesty potopil.
Sondě ve specifickém jeskynním prostředí poskytl co nejlepší výchozí pozici do nejhlubší části jeskyně, poté už sestupovala sama. Dálkově řízený robot, který se o zaznamenání prvenství tehdy zasloužil, se odborníkům podařilo vytáhnout z hlubin až po deseti měsících. Zůstal totiž v propasti zaklíněný.
