(NE)OBYČEJNÍ: Josef Sýkora už řadu let propaguje hanácké vérobky. S přáteli založil Hanáckou ambasádu
Josef Sýkora z Loučan na Olomoucku je jedním ze zakladatelů Hanácké ambasády, která už třetím rokem funguje v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku. Skupina drobných řemeslníků zde představuje hanácké vérobky, shromažďuje hanácké písničky a zvyky a do oběhu uvedla také první hanácké platidlo.
"Celý nápad vznikl už někdy v roce 2009. Tehdy se nás sešlo pár místních řemeslníků a občas jsme dělali nějaké dílničky pro děti například ve školách a školkách. Domluvili jsme se, založili spolek a přemýšleli, co dál. Měli jsme plný koš nápadů a nakonec jsme založili projekt Hanácky glétováni, který začal fungovat v roce 2012," popisuje výrobce hraček Josef Sýkora.
Drobné řemeslné profese z Hané dostávají Hanácké stavovské glét. "Může ho dostat malý, drobný řemeslník nebo firma, která má maximálně pět zaměstnanců včetně majitele. Musí aspoň deset let žít na Hané, práce musí být ze šedesáti procent ruční a držitelé glétu nesmí své výrobky nabízet v supermarketech nebo hyperkmarketech," vysvětluje Sýkora.
Doposud spolek udělil víc jak třicet glétů. Jsou mezi nimi například šití krojů, výroba hraček, palečkování, škrabaná vajíčka, vajíčka malovaná voskovkou, hodinář, dva kováři, výroba mědu nebo podkoní.
Ambasáda funguje už tři roky
Sýkora a jeho přátelé dlouhou dobu sháněli vhodné prostory, kde by řemeslníci mohli své výrobky společně prezentovat. V Čechách pod Kosířem na Prostějovsku se nakonec domluvili s dalším spolkem Letokruhy a pronajali si prostory hned vedle zdejšího zámku.
"Přemýšleli jsme, jak to vlastně nazveme. Už jsme měli dvě hanácké ambasadorky, jedna pracuje v Českém rozhlase, druhou pro zbytek galaxie jsme měli v Praze, pracuje na dánské ambasádě. Je to děvčica, která pochází od Přerova, známe se leta letoucí a v mládí studovala v Americe, Německu a Polsku. Takže jsme měli ambasadorky, ale neměli jsme ambasádu. Název se sám nabídl," vzpomíná Sýkora.
Ambasáda už v Čechách pod Kosířem funguje tři roky, plný název je Hanácká ambasáda řemesel.
Logo Hanácký výrobek
Udělení glétu neznamená pouze to, že řemeslníci budou mít na ambasádě vystavené svoje výrobky, ale obdrží také logo Hanácký výrobek, které je zaregistrované jako ochranná známka.
"K řemeslům jsme postupně přidali i to, že si s námi lidé na ambasádě mohou třeba popovídat nebo zazpívat. Máme spousty hanáckých písniček, chodíme na besedy například s důchodci, máme dílny pro důchodce a zrovna teď v září jsme měli i dílničky pro děti," přibližuje Sýkora.
Na ambasádě shromažďuje také hanácké básničky a od lidí shání další neznámé sloky písniček. Výstavu výrobků zde doplňuje například také hanácký svatební kroj z nedalekých Čelechovic na Hané. "S lidmi si dokážeme na ambasádě i hodinku bez problémů vykládat," dodává Sýkora.
První hanácké platidlo - hangroš
Spolek hanáckých řemeslníků ovšem vytvořil i první hanácké platidlo, hanácký groš, takzvaný hangroš. Z jedné strany má ochrannou známu a na druhé straně je hanácký král Ječmínek.
"Na začátku jsme měli tři úkoly. Vytvořit glét, hanácké platidlo a postavit údolní rozhlednu. Tu dnes už stavět nemusíme, protože přímo v parku v Čechách pod Kosířem je Červená věž, a to je údolní rozhledna jak vyšitá," usmívá se Sýkora.
Veškerou svou činnost spolek dělá ve vlastní režii a financuje z členských příspěvků nebo z prodeje výrobků na ambasádě, kde část z prodejní ceny spolku zůstává.
Je to pro nás srdeční záležitost
"Jsme všichni na jedné lodi a chceme propagovat společnou věc. Nikde nic nepodepisujeme, naše práce je taková. Vždycky se domluvíme. Většinou se lidé diví, že tak můžeme fungovat, ale pro nás pro všechny je to srdeční záležitost," vysvětluje Sýkora, který například dodneška nemá vlastní mobilní telefon.
"Jsem jeden z posledních Hanáků, který nemá mobilní telefon. Zatím se tomu bráním," říká Sýkora a v žertu dodává, že má operátorko. Telefon Hanácké ambasády totiž většinou zvedá jeho manželka.
