Překvapivě brzy za potravou. Teplé počasí vylákalo z jesenických úkrytů zimující mloky

Nezvykle brzo vyrazili ze svého zimního úkrytu nedaleko Čertových kamenů u města Jeseníku mloci v průběhu uplynulého víkendu. „Mlok většinou žije v podhorských bučinách. Jedná se o poměrně chladnomilného živočicha. Hibernovat začínají většinou na začátku prosince a z úkrytů vylézají na začátku jara,“ prozradil zoolog Petr Zobač ze Správy CHKO Jeseníky.

Novoroční procházka za potravou ale pro chráněné obojživelníky podle Zobače problém nepředstavuje. „Mloci jsou studenokrevní a při takovém probuzení z hibernace netrpí až takovým hladem, neztratí moc ze svých tukových zásob. Teplota jejich těla bývá totiž stejná jako teplota okolního prostředí. A až se ochladí, tak si zase si najdou svůj úkryt. Zimují pod pařezy, pod kameny nebo v různých dírách v zemi,“ ubezpečuje zoolog.

Při oteplení se mohou aktivovat také netopýři, u kterých předčasné probuzení může znamenat výraznější komplikaci. „Když se v tomto období netopýři probudí a nemají co lovit, tak ztratí velké množství energie. Jako teplokrevní živočichové totiž musí využít část tukových zásob, aby zvýšily teplotu těla natolik, aby byli schopni letu. Kdyby takových rychlých změn teplot přišlo několik za zimu, tak by to pro ně mohlo být ohrožující,“ zmínil Zobač.

Když se oteplí, mloci hledají pomalu se pohybující drobné bezobratlé živočichy, například plže, kroužkovce nebo hmyz, které dokážou dostihnout. Mlok skvrnitý má v oblasti Jeseníků několik příhodných stanovišť. Jeho populaci je podle odborníků složité sledovat, avšak měla by se v posledních letech pohybovat na zhruba konstantní úrovni. „Mloci potřebují vhodný biotop, to znamená listnatý les, ve kterém teče vodní tok, který vytvaří tůně. Tam mohou rodit larvy. Jako jediný obojživelník v Česku je vejcoživorodý, rodí poměrně dobře vyvinuté larvy. Ta pak žije asi dva roky v tůňce, než se vyvine v dospělého jedince,“ objasnil zoolog Petr Zobač.